Uroš I.

Uroš I.
srbský velkožupan
Doba vlády 1112–1145
Narození před 1083
Úmrtí 1145
Předchůdce Vukan
Nástupce Uroš II.
Potomci Helena Srbská, Uroš II of Rascia, Beloš Vukanović, Desa, Marie Srbská a Zavida
Rod Vukanovićové
Otec Marko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uroš I. či Uroš I. Vukanovič (srbsky: Урош I Вукановић) byl srbský velkožupan v letech 1112–1145.

Původ

Uroš I. byl synem Marka, bratra srbského velkoknížete Vukana, jenž přísahal věrnost Konstantinu Bodinovi, velkoknížeti Duklje, čímž se stal jeho vazalem.[1] Marko, jako subordinovaný vládce, prý získával své příjmy ze zemí na severu Rašky, které hraničily s Královstvím uherským.[2] Samo jméno Uroš, je pravděpodobně odvozeno z maďarského slova úr znamenajícího „dominus“ či „princeps“, jež je překládáno do slovanského 'Prvoslav' či 'Primislav', jak je vidět v případě Uroše II. ve slovanských pramenech.[3] Existuje možnost, že se Marko oženil s uherskou ženou.[3]

Válka s Byzancí

Roku 1092 porazilo srbské vojsko byzantskou armádu vedenou dračským guvernérem, vyslaným císařem Alexiem Komnénem. V roce 1093 vedl již větší, posílené byzantské vojsko Alexios osobně a táhl směrem na Rašku, ale Vukan se o tažení doslechl a urychleně se snažil dosáhnout příměří. Alexios jej rychle přijal, neboť mu vyvstaly nové problémy na východě, kde pronikali Kumáni až k Adrianopoli. Jakmile však císař opustil oblast, porušil Vukan příměří, dobyl povodí Vardaru a zmocnil se měst jako Vranje, Skoplje a Tetovo. V roce 1094 či 1095 pochodoval císař se svým vojskem opět na Srby a dobyl Lipljan, tentokrát se s ním Vukan setkal ve stanu a ponechal mu dvacet rukojmích, včetně Uroše I. a Štěpána Vukana, na potvrzení mírové přísahy.[4] Uroš byl poprvé zmíněn v soudobé Alexiádě Anny Komnénovny, spisu o vládě jejího otce, byzantského císaře Alexia I. Komnéna.

Po smrti Vukana roku 1112 usedl Uroš na velkoknížecí stolec.[5]

Potomci

pravděpodobně také syn Uroše:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uroš I of Rascia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The early medieval Balkans, p. 223
  2. ↑ Živković, hipoteza, p. 11
  3. ↑ a b Živković, hipoteza, p. 13
  4. ↑ The early medieval Balkans, p. 226
  5. ↑ Zivkovic, hipoteza, p. 15

Literatura

  • FINE, John Van Antwerp. The Early Medieval Balkans: A Critical Survey from the Sixth to the Late Twelfth Century. [s.l.]: University of Michigan Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-472-08149-7. (anglicky) 
  • Anna Comnena, The Alexiad Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine., přeložila Elizabeth A. Dawes v roce 1928
  • John Kinnamos, The Deeds of John and Manuel Comnenus, přeložil C.M. Brand (New York, 1976). ISBN 0231-040806
  • Imperii Graeci Historia, ed. Hieronymus Wolf, 1557, v řečtině s paralelním latinským překladem. (PDF of 1593 reprint)
  • Андрија Веселиновић, Радош Љушић – Српске династије, Нови Сад – Београд 2001, 32.
  • Тибор Живковић – Портрети српских владара (IX – XII век), Београд 2006, str. 127–132.
  • Živković Tibor, 2005, br. 52, str. 9–22, Jedna hipoteza o poreklu velikog župana Uroša I

Zdroj