Unterland (Lichtenštejnsko)
| Unterland Wahlkreis Unterland | |
|---|---|
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město |
 Schellenberg
|
| Souřadnice | 47°14′ s. š., 9°32′53″ v. d. |
| Rozloha | 34,8 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 13 986 (2019) |
| Hustota zalidnění | 401,9 obyv./km² |
| Jazyk | němčina |
| Správa regionu | |
| Stát |  Lichtenštejnsko |
| Nadřazený celek |
Lichtenštejnsko
|
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +423 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Unterland neboli Dolní země je region a volební obvod (→ Wahlkreis Unterland ) v Lichtenštejnsku.
Unterland je tvořen obcemi Eschen, Gamprin, Mauren a Ruggell a obcí Schellenberg na Eschnerbergu. K roku 2019 měl region 13 986 obyvatel (36 % populace Lichtenštejnska) a rozlohu 35,0 km² (22 % rozlohy Lichtenštejnska).[1]
Historie
Unterland je severní část Lichtenštejnského knížectví a zaujímá de facto totožné území s někdejším panstvím Schellenberg. Termíny Unterland a Oberland se ustálily zřejmě až ve druhé polovině 19. století. Do té doby nejpozději od počátku 18. století byly označovány jako Untere a Obere Landschaft (tj. Dolní a Horní kraj). V roce 1848 Karl Schädler a zemský fojt Johann Michael Menzinger uvažovali o připojení obcí Schaan a Planken k menšímu Unterlandu.
Po poklesu hodnoty rakouského zlatého, který byl v Lichtenštejnsku používán od roku 1859, byl nevýhodný obchod se sousedním Švýcarskem a nastala politická krize. V Oberlandu bylo požadováno zavedení stabilnější zlaté měny, jako ve Švýcarsku. Unterland, který obchodoval primárně s Vorarlberskem a byl většinou pro zachování předchozího systému, prosadil své zájmy proti většímu Oberlandu, což v roce 1878 vedlo k vytvoření dvou nezávislých volební obvody. Od té doby garantovaný počet členů zemského sněmu a členů vlády garantoval Unterlandu jeho menšinová práva.
Hranice s Oberlandem
Modrá: tok řeky Scheidgraben
Žlutá: hranice mezi Oberland a Unterland na západ a východ od Scheidgrabenu
Červená: hranice mezi Lichtenštejnskem a Švýcarskem
Hranici mezi dolní a horní zemí tvoří především řeka Scheidgraben. Ta pramení v přírodní rezervaci Schwabbrünnen-Äscher, protéká ve směru východ-západ přes velké rašeliniště mezi Eschenem a Schaanem a ústí do Liechtensteiner Binnenkanal (Lichtenštejnského vnitrozemského kanálu). V současnosti je však Scheidgraben v krajině téměř nepostřehnutelný, na rozdíl od obou částí země, které jsou jasně odděleny rašeliništěm.
Administrativní dělení
| Mapa | Obec | Populace | Rozloha[3] | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Znak | Vlajka | Název obce | |||
|
|
|
Eschen | 4,313 | 10.3 km2 |
|
|
|
Gamprin | 1,657 | 6.1 km2 |
|
|
|
Mauren | 4,189 | 7.5 km2 |
|
|
|
Ruggell | 2,146 | 7.4 km2 |
|
|
|
Schellenberg | 1,053 | 3.5 km2 |
Související články
- Oberland (Lichtenštejnsko)
- Správní členění Lichtenštejnska (→ Politický status dolní a horní země)
- Lichtenštejnský zemský sněm
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Unterland (Lichtenštejnsko) na Wikimedia Commons
Literatura
- Konrad Kindle: Unterland. In: Historisches Lexikon des Fürstentums Liechtenstein. 31. prosince 2011.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Unterland (Liechtenstein) na německé Wikipedii a Unterland (electoral district) na anglické Wikipedii.
- ↑ Liechtenstein in Zahlen 2019. Amt für Statistik Fürstentum Liechtenstein, Januar 2019 (PDF; 1,6 MB)
- ↑ Karte des Bundesamts für Landestopografie swisstopo (online), abgerufen am 9. Juli 2019.
- ↑ Statistisches Jahrbuch Liechtensteins 2020 [online]. Redakce Karin Knöller, Mario Schädler. Schaan: Amt für Statistik, 2021 [cit. 2021-08-04]. S. 35. Dostupné online. ISBN 978-3-9525033-1-7. (německy)
