U skal

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; U skal
	IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	1. prosince 1986
Vyhlásil	ONV Praha-východ
Nadm. výška	230 – 241 m n. m.
Rozloha	5,83 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Praha-východ
Umístění	Vyšehořovice
Souřadnice	50°6′56,16″ s. š., 14°46′9,12″ v. d.
	U skal
Další informace
Kód	1070
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka U skal je řada opuštěných lůmků, rozkládající se jihozápadně od obce Vyšehořovice v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Lokalita je významným nalezištěm rostlinných zkamenělin.^[4] Přírodní památka je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.

Důvod vyhlášení

Oblast byla vyhlášena přírodní památkou kvůli ochraně ojedinělého světoznámého druhově velmi bohatého naleziště zkamenělých svrchnokřídových rostlin, objevených ve zdejších lomech.^[5]

Historie

V druhohorách, v cenomanu, se v těchto místech rozkládal komplex sladkovodních jezer později zaplavený mořem. Díky tomu a také působením vodních toků se do sedimentační pánve dostaly zbytky rostlinstva rostoucího na březích jezer. K nim patřily především jehličnaté stromy rodů Araucaria, Cunninghamia, Dammara a Sequoia. Dále se zde vyskytovaly stromovité kapradiny, listnáče, keře a byliny, například rody Hederophyllum, Kirchneria, Magnolia a Myrtophyllum. Na vlhčích místech a nedaleko od břehů rostly druhy Aralia kowalewskiana, břečťan Hedera priordialis a Krannera mirabilis. Ve větší vzdálenosti od břehů byla stanoviště rodu Juniperus a Myrica.

Geologie

Geologické podloží je složeno z uloženin svrchní křídy tmavého jílovce s velkým podílem uhelné hmoty. Až do 18. století zde byl těžen kvalitní pískovec využívaný jako stavební kámen. Vytěžený materiál byl použit při stavbě kostela v Nehvizdech a kostela i tvrze ve Vyšehořovicích. Rostlinné fosílie byly popsány Edvínem Bayerem a Josefem Velenovským. Na nalezišti objevili pozůstatky téměř 80 druhů svrchnokřídových cenomanských rostlin. Kromě otisků rostlin se v jílovitých polohách zachovaly ojediněle i otisky živočichů. Paleontolog Antonín Frič zde popsal několik druhů hmyzu a mlže rodu Unio.^[5]