Třída Tursas
| Třída Tursas | |
|---|---|
Tursas v Oulu v roce 2010
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Finská pohraniční stráž |
| Typ | hlídková loď |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2024) |
| Předchůdce | Turva |
| Nástupce | Merikarhu |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 750 t (plný) |
| Délka | 49 m (celková) |
| Šířka | 10,4 m |
| Ponor | 4 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 15,5 uzlu |
| Posádka | 32 |
| Výzbroj | 2× 23mm kanón (1×2) |
| Radar | navigační (2×) |
| Sonar | SS105 |
Třída Tursas je třída hlídkových lodí finské pohraniční stráže. Sloužit mohou i jako záchranná plavidla a remorkéry. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1986–1987.[1] Dvě nové hlídkové lodě je mají nahradit v letech 2025–2026.[2] Derivátem třídy Tursas je švédská hlídková loď Gotland (Kbv 181).[3]
Pozadí vzniku
Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Stavbu zajistila finská loděnice Rauma Repola v Uusikaupunki. Do služby byly zařazeny v letech 1986–1987.[1]
Jednotky třídy Tursas:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštění na vodu | Uvedena do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Tursas | 4. září 1985 | 31. ledna 1986 | 6. června 1986 | aktivní |
| Uisko | 4. dubna 1986 | 19. června 1986 | 27. ledna 1987 | aktivní |
Konstrukce
Plavidla jsou vybavena dvěma navigačními radary a sonarem SS105. Vyzbrojena jsou 23mm dvoukanónem. Pohonný systém tvoří dva diesely Wärtsilä-Vasa 8R22 o výkonu 3200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 15,5 uzlu.[1]
Modernizace
Roku 2007 byla obě plavidla modernizována. Trup byl prodloužen na 61,2 metru a výtlak narostl na 1270 tun. Ponor se zvětšil na 4,6 metru. Původní radary nahradily dva radary typů Furuno a Selesmar. Upravený pohonný systém tvořily dva dieselgenerátory, dva elektromotory o výkonu 4490 hp a dva pody. Nejvyšší rychlost se zvýšila na šestnáct uzlů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ KBV 181 [online]. Swedish Coast Guard [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
