Třída Scimitar
| Třída Scimitar | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Britské královské námořnictvo |
| Typ | rychlá cvičná loď |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | HMS Tenacity (P276) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 102 t |
| Délka | 30 m |
| Šířka | 8 m |
| Ponor | 2 m |
| Pohon | 3 plynové turbíny, 2 diesely |
| Rychlost | 40+ uzlů |
| Posádka | 12 |
| Výzbroj | žádná |
Třída Scimitar byly rychlé cvičné čluny britského královského námořnictva. Původně se mělo jednat o raketové čluny nesoucí protilodní střely. Po celou dobu služby však byly neozbrojeny a sloužily jako cvičné cíle.[1] Byly využívány například pro vývoj taktiky boje s rychlými útočnými čluny.[2]
Stavba
Stavba tří jednotek této třídy byla objednána v lednu 1969. Čluny navrhla britská loděnice Vosper Thornycroft v Portchesteru na základě úspěšných útočných člunů třídy Brave.[2]
Jednotky třídy Scimitar:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| HMS Scimitar (P271) | 1970 | V letech 1979–1981 přesunut do Hongkongu, kde byl nasazen do potírání ilegální imigrace, později byl prodán do Řecka jako Aquilon.[2] | |
| HMS Cutlass (P275) | 1970 | Roku 1982 prodán do Řecka.[2] | |
| HMS Sabre (P276) | 1970 | Roku 1980 poškozen kolizí s vlnolamem, roku 1983 prodán a po opravě skončil v Řecku jako El Condor.[2] |
Konstrukce
Čluny byly neozbrojeny, ale v případě potřeby mohly dostat lehkou výzbroj. Pohonný systém tvořily dva diesely Foden pro plavbu ekonomickou rychlostí, přičemž pro maximální výkon sloužily tři plynové turbíny Rolls-Royce proteus, se kterými plavidla mohla plout rychlostí přesahující 40 uzlů.[2]
Odkazy
Reference
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
