Třída Orlando
| Třída Orlando | |
|---|---|
 HMS Australia
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Royal Navy |
| Typ | obrněný křižník |
| Lodě | 7 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Imperieuse |
| Nástupce | třída Blake |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 5600 t (standardní)[1] |
| Délka | 91,44 m (mezi svislicemi) |
| Šířka | 17,07 m |
| Ponor | 6,86 m |
| Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 4 kotle 2 lodní šrouby 5500 ihp |
| Rychlost | 17 uzlů |
| Dosah | 8000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 484 |
| Výzbroj | 2× 234mm kanón (2×1) 10× 152mm kanón (10×1) 6× 57mm kanón (6×1) 10× 47mm kanón (10×1) 6× 457mm torpédomet |
| Pancíř | 254mm boky 406mm přepážky 51–76mm paluby 305mm velitelská věž |
Třída Orlando byla čtvrtá a poslední třída obrněných křižníků britského královského námořnictva. Jejich hlavním úkolem byla ochrana námořního obchodu. Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1888–1902. Od roku 1899 totiž byly vyřazovány, převáděny do rezervy, nebo využívány v různých pomocných rolích. Nakonec všechny skončily ve šrotu. Oproti starším britským obrněným křižníkům byla tato třída menší, levnější a v provozu celkově úspěšnější.[1]
Stavba
Plavidla byla zvětšenou verzí chráněných křižníků třídy Mersey s pancéřováním soustředěným do úzkého bočního pancéřového pásu. Pět jednotek bylo objednáno roku 1885 a další dvě roku 1886. Celkem tak bylo v letech 1885–1889 postaveno sedm jednotek. Dokončení části plavidel se opozdilo kvůli zpožděným dodávkám výzbroje. V roce 1887 se tak účastnily námořní přehlídky s dřevěnými atrapami dělových hlavní.[1]
Jednotky třídy Orlando:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Aurora | Pembroke Dockyard | 1. února 1886 | 28. října 1887 | červenec 1889 | Prodán do šrotu 1907. |
| Australia | Fairfield, Govan | 21. dubna 1885 | 25. listopadu 1886 | říjen 1888 | Prodán do šrotu 1905. |
| Galatea | Napier, Glasgow | 21. dubna 1885 | 10. března 1887 | březen 1889 | Prodán do šrotu 1905. |
| Immortalité | Chatham Dockyard | 18. ledna 1886 | 7. července 1887 | červenec 1889 | Prodán do šrotu 1907. |
| Narcissus | Earle, Hull | 27. dubna 1885 | 15. prosince 1886 | červenec 1889 | Prodán do šrotu 1906. |
| Orlando | Palmer, Jarrow | 23. dubna 1885 | 3. srpna 1886 | červen 1888 | Prodán do šrotu 1905. |
| Undaunted | Palmer, Jarrow | 23. dubna 1885 | 25. listopadu 1886 | červenec 1889 | Prodán do šrotu 1907. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořily dva 234mm kanóny kryté štíty, které doplňovalo deset 152mm kanónů v trupových kasematách. Dále nesly šest 57mm kanónů, deset 47mm kanónů a šest 457mm torpédometů. Pohonný systém tvořily čtyři kotlů a dva tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 5500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů. Neseno bylo 900 tun uhlí. Dosah byl 8000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modernizace
V letech 1895–1897 křižníky dostaly výkonnější verze 234mm a 152mm kanónů. Rovněž jejich komíny byly zvýšeny.[1]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Orlando na Wikimedia Commons
