Třída Odin

Třída Odin
SMS Odin
SMS Odin
Obecné informace
Uživatel Německé císařské námořnictvo
Typ pobřežní bitevní loď
Lodě 2
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Siegfried
Technické údaje Ägir[1]
Výtlak 3691 t (standardní)
3750 t (plný)
Délka 76,4 m (na vodorysce)
Šířka 15,2 m
Ponor 5,61 m
Pohon 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
8 kotlů
2 lodní šrouby
5120 hp
Rychlost 15 uzlů
Dosah 2200 nám. mil při 10 uzlech
Posádka 276
Výzbroj 3× 238mm kanón (3×1)
10× 88mm kanón (10×1)
3× 450mm torpédomet
Pancíř až 220mm boky
až 200mm barbety
až 70mm paluba
120mm velitelská věž
Technické údaje Ägir (po modernizaci)
Výtlak 4158 t (standardní)
5236 t (plný)
Délka 84,8 m (na vodorysce)
Šířka 15,4 m
Ponor 5,6 m
Pohon 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
8 kotlů
2 lodní šrouby
5600 hp
Rychlost 15,5 uzlu
Dosah 3000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka 307
Výzbroj 3× 238mm kanón (3×1)
10× 88mm kanón (10×1)
4× 450mm torpédomet
Pancíř až 220mm boky
až 200mm barbety
až 70mm paluba
120mm velitelská věž

Třída Odin byla třída pobřežních bitevních lodí německého císařského námořnictva. Jednalo se o vylepšenou verzi třídy Siegfried. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1896–1917. Po vyřazení sloužily k pomocným účelům a nakonec byly přestavěny na nákladní lodě.[1]

Stavba

Celkem byly v letech 1893–1896 postaveny dvě jednotky této třídy. Stavbu provedly císařské loděnice Kaiserliche Werft Danzing v Danzigu a Kaiserliche Werft Kiel v Kielu.[1]

Jednotky třídy Odin :[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Dodání Status
Odin Kaiserliche Werft Danzing 1893 1894 22. září 1896 Od roku 1917 depotní loď. Přestavěna na nákladní loď, sešrotována 1935.
Ägir Kaiserliche Werft Kiel 1892 1985 15. října 1896 Od roku 1916 ubytovací hulk. Přestavěna na nákladní loď, ztroskotala 1929.

Konstrukce

Odin

Výzbroj tvořily tři 238mm kanóny kanóny umístěné po jednom v barbetách, deset 88mm kanónů a tři 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4650 hp (Ägir 5120 hp), pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,4 uzlu (Ägir 15 uzlů). Dosah byl 2200 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Modernizace

V letech 1901–1904 byly obě jednotky přestavěny. Trup byl prodloužen a výkon motorů zvýšen. Rychlost dosáhla 15,5 uzlu. Dosah se zvětšil na 3000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f ODIN coast defence battleships (1896) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj