Třída Irene
Třída Irene | |
---|---|
SMS Prinzess Wilhelm
| |
Obecné informace | |
Uživatel | Kaiserliche Marine |
Typ | chráněný křižník |
Lodě | 2 |
Osud | vyřazeny |
Nástupce | Kaiserin Augusta |
Technické údaje | |
Výtlak | 4271 t (standardní) 5027 t (plný) |
Délka | 98,9 m (na vodorysce) 103,7 m (celková) |
Šířka | 14,2 m |
Ponor | 6,74 m |
Pohon | 4 kotle, 2 parní stroje 2 lodní šrouby |
Rychlost | 18 uzlů |
Dosah | 2490 nám. mil při 9 uzlech |
Posádka | 365 |
Výzbroj | 14× 150mm kanón (14×1) 30× 37mm kanón (6×5) 3× 350mm torpédomet |
Pancíř | 50mm paluba se 75mm konci 20–50mm velitelská věž |
Třída Irene byla lodní třída chráněných křižníků Kaiserliche Marine. Byly to první německé chráněné křižníky. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1888–1889. Vyřazeny byly roku 1914.[1]
Stavba
Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Germaniawerft v Kielu a AG Vulcan Stettin ve Štětíně. Do služby byly přijaty v letech 1888–1888.[1]
Jednotky třídy Irene:[1]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|
Irene | AG Vulcan Stettin | 1886 | 23. července 1887 | 25. května 1888 | Od roku 1914 depotní loď. Sešrotován 1921. |
Prinzeß Wilhelm | Germaniawerft | 1886 | 22. září 1887 | 13. listopadu 1889 | Od roku 1914 hulk. Sešrotován 1922. |
Konstrukce
Výzbroj představovalo čtrnáct 150mm kanónů (čtyři o délce hlavně třicet ráží, ostatní dvacet ráží), šest pětihlavňových revolverových 37mm kanónů a tři 350mm torpédomety. Křižník chránila paluba ze sdruženého pancíře silná 50 mm (20 mm železa a 30 mm oceli) a se skloněnými konci o síle 75 mm (20 mm želena a 55 mm oceli). Pohon chránil 120mm pancíř na 200mm dřeva. Velitelská věž měla 50mm pancéřování boků a 20mm stropu. Pohonný systém tvořily čtyři cylindrické kotle a dva parní stroje o výkonu 8000 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů. Dosah byl 2490 námořních mil při rychlosti devět uzlů.[1]
Modifikace
Roku 1893 bylo odstraněno deset 150mm s kratší hlavní společně s revolverovými kanóny. Nahradilo je osm 105mm kanónů a šest 50mm kanónů.[1]
Služba
Oba křižníky byly součástí německé německé východoasijské eskadry. Po návratu do Evropy zůstaly ve službě do roku 1914, kdy byly vyřazeny. Dosloužily v pomocných úlohách. V letech 1921–1922 byly sešrotovány.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Irene na Wikimedia Commons