Třída Fort Victoria

Třída Fort Victoria
RFA Fort Victoria (A387)
RFA Fort Victoria (A387)
Obecné informace
Uživatel Royal Fleet Auxiliary
Typ bojová zásobovací loď
Lodě 2
Osud aktivní (2021)
Předchůdce třída Fort Rosalie
Nástupce Fleet Solid Support
Technické údaje
Výtlak 36 580 t[1]
Délka 203,5 m
Šířka 30,4 m
Ponor 9,8 m
Pohon 2× diesel
Rychlost 20 uzlů
Posádka 277[2]
Výzbroj 2× 30mm kanón
Phalanx CIWS
Letadla 5× vrtulník
Radar Type 996
Kelvin Hughes 1007
NUCLEUS

Třída Fort Victoria je třída bojových zásobovacích lodí postavených pro Royal Fleet Auxiliary, podpůrnou složku britského královského námořnictva. Kombinují v sobě funkci tankeru a zásobovací lodi. Jejich hlavním úkolem měla být podpora fregat a protiponorkových patrol v Atlantiku. Postaveny byly dvě jednotky této třídy. Jedna byla kvůli úsporným opatřením vyřazena již roku 2011.[2]

Stavba

V letech 1986–1987 byla objednána stavba prvních dvou jednotek této třídy, přičemž celkem jich mělo být postaveno až šest. Nakonec však další již nebyly objednány. První jednotku Fort Victoria rozestavěla loděnice Harland & WolffBelfastu.[2] Dne 6. září 1990 byly na nedokončenou Fort Victoria Irskou republikánskou armádou umístěny dvě výbušniny. Výbuch jedné z náloží vážně poškodil strojovnu, přičemž plavidlo se téměř převrátilo.[3]Fort Victoria musela být dokončena loděnicí Camell Laird.[1] Do služby zařazena se zpožděním 24. června 1994. Druhou jednotku Fort George loděnice Swan Hunter v Tyne and Wear. Do služby byla loď přijata 16. července 1993.[2]

Jednotky třídy Fort Victoria:[2]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
RFA Fort Victoria (A387) 1990 24. června 1994 aktivní
RFA Fort George (A388) 1991 16. července 1993 vyřazena 23. února 2011, sešrotována v Turecku[4]

Konstrukce

RFA Fort Victoria

Elektroniku tvoří vyhledávací radar Type 996, navigační radar Kelvin Hughes 1007, řídící radar pro vrtulníky NUCLEUS a bojový datový systém SCOT 1D. Obranu zesilují čtyři odpalovače klamných cílů a vlečený torpédový klmný cíl Type 182.[1] Kapacita lodí je 12 505 m³ paliva a 6234 m3 dalšího nákladu.[1] K zásobování palivem a zásobami dslouží čtyři stanice na obou bocích. Palivo přitom lze čerpat rovněž na zádi. Obrannou výzbroj tvoří dva 30mm kanóny DS 30B a dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Na zádi nesou přistávací plochu pro dva vrtulníky a hangár pro pět transportních vrtulníků o velikosti typu Merlin. Je rovněž vybavena pro provádění jejich údržby. Vrtulníky tak hrají důležitou úlohu při zásobování. V případě nouze může na palubě těchto lodí přistát též letoun VSTOL Harrier II. Lodě pohánějí dva diesely Crossley-Pielstick 16PC 2V400. Nejvyšší rychlost je 20 uzlů.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 193. 
  2. a b c d e Class Fort Victoria Fleet Supply Ship [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. (anglicky) 
  3. RFA Fort George [online]. Royal Fleet Auxiliary Historical Society [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. (anglicky) 
  4. RFA Fort George [online]. Royal Fleet Auxiliary Historical Society [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. (anglicky) 

Literatura

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Zdroj