Třída Daring (1893)

Třída Daring
HMS Daring
HMS Daring
Obecné informace
Uživatel Royal Navy
Typ torpédoborec
Lodě 2
Zahájení stavby 1892
Spuštění na vodu 1893–1894
Uvedení do služby 1895
Osud 1 ztracen
1 vyřazeny
Předchůdce třída Havock
Nástupce třída Ferret
Technické údaje
Výtlak 260 t (standardní)
288 t (plný)
Délka 56,38 m (celková)
Šířka 5,79 m
Ponor 2,13 m
Pohon 3 vodotrubné kotle
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
2 lodní šrouby
4200 hp
Rychlost 27 uzlů
Dosah 865 nám. mil při 11 uzlech
Posádka 48
Výzbroj 1× 76mm kanón
3× 57mm kanón (3×1)
3× 457mm torpédomet (3×1)

Třída Daring (jinak též Thornycroft 26-knotters[1]) byla třída torpédoborců Britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1895–1912. Torpédoborec Decoy se potopil po srážce s jiným plavidlem. Třída Daring byla druhá (po třídě Havock) ze sedmnácti podtříd raných britských torpédoborců od různých výrobců, které jsou souhrnně označovány jako třída A. Společně s torpédoborci tříd Havock a Ferret byly označovány jako „26-knotters“ (26-uzlové; ve skutečnosti však byla třída Daring o uzel rychlejší.[2]). Uspěly jako prototypy nového typu válečných lodí v britském námořnictvu, které primárně sloužily na obranu proti nepřátelským torpédovkám, ale díky vlastním torpédometům byly rovněž schopny provést torpédový útok.[3]

Stavba

Celkem bylo postaveny dvě jednotky této třídy. Objednány byly roku 1892, stejně jako třída Havock. Jejich stavbu zajistila loděnice John I. Thornycroft & Company v Chiswicku. Do služby byly torpédoborce přijaty roku 1895.[2]

Jednotky třídy Daring:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěn Vstup do služby Osud
HMS Daring červenec 1892 25. listopadu 1893 únor 1895 Vyřazen 1912.
HMS Decoy červenec 1892 2. února 1894 červen 1895 Dne 13. srpna 1904 se potopil u pobřeží Cornwallu po kolizi s torpédoborcem HMS Arun.

Konstrukce

HMS Decoy
HMS Daring

Výzbroj byla shodná jako u tříd Havock a Ferret. Plavidla nesla jeden 76mm kanón (12liberní), tři 57mm kanóny (6liberní), jeden pevný 457mm torpédomet v přídi a dále dva jednohlavňové 457mm torpédomety umístěné na palubě.[1] Nesena byla dvě náhradní torpéda.[3] V případě potřeby mohly být palubní torpédomety nahrazeny dalšími dvěma 57mm kanóny. Pohonný systém torpédoborce tvořily tři vodotrubné kotle Thornycroft a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4200 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Spaliny odváděly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 865 námořních mil při rychlosti jedenáct uzlů.[2]

Modernizace

Roku 1900 byl odstraněn příďový torpédomet. Roku 1905 byly na plavidle Daring torpédomety trvale nahrazeny dvěma 57mm kanóny.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 90. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Thornycroft 26-knots destroyers, 1892 order (DARING) (2, 1895) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b CROSSLEY, Jim. Biritsh Destroyers 1892–1918. Oxford: Osprey Publishing, 2009. ISBN 978-1-84603-514-2. S. 6–7. (anglicky) 

Literatura

  • CROSSLEY, Jim. Biritsh Destroyers 1892–1918. Oxford: Osprey Publishing, 2009. 48 s. ISBN 978-1-84603-514-2. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj