Třída Bristol

Třída Bristol
HMS Gloucester
HMS Gloucester
Obecné informace
Uživatel vlajka Royal Navy
Typ lehký křižník
Lodě 5
Osud vyřazeny
Nástupce třída Weymouth
Technické údaje
Výtlak 4800 t
5300 t (plný)[1]
Délka 138,1 m
Šířka 14,3 m
Ponor 4,7 m
Pohon 12 kotlů, 4 turbíny
22 000 shp
Rychlost 25 uzlů
Dosah 5070 nám. mil při 16 uzlech
Posádka 480
Výzbroj 2× 152mm kanón (2×1)
10× 102mm kanón (10×1)
4× 47mm kanón (4×1)
2× 457mm torpédomet (2×1)
Pancíř 20–51mm paluba

Třída Bristol byla třída lehkých křižníků Royal Navy. Byla to první z pěti tříd křižníků souhrnně označovaných jako třída Town. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1910. Křižníky bojovaly v první světové válce. Ani jeden nebyl v boji ztracen. Vyřazeny byly v průběhu 20. let 20. století.

Stavba

Třída Bristol představuje první lehké křižníky britského námořnictva. To na počátku 20. století získávalo především velké pancéřové křižníky, které nebyly vhodné pro průzkum. První námořní lord John Arbuthnot Fisher inicioval stavbu velkého torpédoborce HMS Swift, který se v křižníkové roli neosvědčil, a proto byla zahájena stavba středně velkých lehkých křižníků třídy Town, z nichž první sérii představovala třída Bristol. Podle původních plánů měly křižníky nést výzbroj 102mm kanónů, které by nebyly chráněny štíty, ale nakonec byla zvolena silněji vyzbrojená varianta se dvěma 152mm kanóny a deseti 102mm kanóny, jejichž obsluhu štíty chránily. Nevýhodou křižníků této třídy byla horší jejich stabilita a stísněné ubikace. Křižníky byly postaveny v letech 1909–1910.[1]

Jednotky třídy Bristol:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Bristol John Brown 23. března 1909 23. února 1910 prosinec 1910 Prodán do šrotu 1921.
Glasgow Fairfield 25. března 1909 30. září 1909 září 1910 Prodán do šrotu 1927.
Gloucester Beardmore 15. dubna 1909 28. října 1909 říjen 1910 Prodán do šrotu 1921.
Liverpool Vickers 17. února 1909 30. října 1909 říjen 1910 Prodán do šrotu 1921.
Newcastle Elswick 14. dubna 1909 25. listopadu 1909 září 1910 Prodán do šrotu 1921.

Konstrukce

HMS Glasgow

Pohonný systém a muniční sklady chránila 20–51mm pancéřová paluba. Výzbroj tvořily dva 152mm/50 kanóny BL Mk.XI, deset 102mm/50 kanónů BL Mk.VIII, čtyři 47mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů Yarrow a čtyři parní turbíny Parsons (Bristol měl dvě parní turbíny Brown-Curtis), o výkonu 22 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů. Dosah byl 5070 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[1]

Modifikace

V letech 1915–1916 výzbroj posílil jeden protiletadlový 76mm kanón.[1]

Osudy

HMS Liverpool a jeden torpédoborec se pokoušejí vzít do vleku potápějící se dreadnought HMS Audacious. Fotografie byla pořízena z pasažérské lodi RMS Olympic.
Gloucester

Křižník Gloucester byl jednou z britských lodí, které se 28. července až 10. srpna 1914 podílely na neúspěšném pronásledování křižníků Goeben a Breslau. Únik obou lodí do Istanbulu významně přispěl k zapojení Osmanské říše do první světové války na straně Centrálních mocností.[2]Liverpool se podílel na porážce Kaiserliche Marine v první bitvě u Helgolandské zátoky. Křižník Liverpool se 27. října 1914 zapojil do neúspěšného pokusu o záchranu dreadnoughtu HMS Audacious, který najel na minu. Ten se stal první moderní bitevní lodí, kterou Britové ve válce ztratili.

Křižník Glasgow byl jedinou lodí, která přežila střetnutí britské eskadry admirála Craddocka s Německou východoasijskou eskadrou admirála von Spee v bitvě u Coronelu dne 1. listopadu 1914.[3] Nedlouho poté se Bristol a Glasgow podílely na zničení Speeových lodí. Stalo se tak 8. prosince 1914 v bitvě u Falklandských ostrovů.[4] Německý lehký křižník SMS Dresden tuto bitvu přečkal a skrýval se u ostrova Robinsona Crusoe, kde ho zastihly britské křižníky Glasgow a Kent. Po krátké přestřelce kapituloval. Během vyjednávání, které vedl pozdější admirál Wilhelm Canaris, loď potopila vlastní posádka.[5]

Gloucester se v roce 1916 zapojil do bitvy u Jutska. Bristol se 15. května 1917 zapojil do bitvy v Otrantské úžině.[6]Glasgow a Gloucester patřily k lodím, které byly 2. října 1918 nasazeny do útoku na Drač.[7]

Všechny jednotky válku přečkaly. Vyřazeny byly postupně v průběhu 20. let — Bristol, Gloucester, Liverpool a Newcastle v roce 1921, zatímco Glasgow v roce 1927.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. New York: Conway Maritime Press., 1985. S. 51. (anglicky) 
  2. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 73–76. [Dále jen Hrbek 2001]
  3. ↑ Hrbek 2001, s. 151.
  4. ↑ Hrbek 2001, s. 152.
  5. ↑ Hrbek 2001, s. 164.
  6. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 4. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 111. 
  7. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 5. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 69. 
  8. ↑ Hrbek 2001, s. 193.

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj