Tuňák žlutoploutvý
 Tuňák žlutoploutvý | |
|---|---|
 tuňák žlutoploutvý
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád |
ostnoploutví (Perciformes) |
| Čeleď |
makrelovití (Scombridae) |
| Rod |
tuňák (Thunnus) |
| Podrod |
Neothunnus |
| Binomické jméno | |
|
Thunnus albacares (Bonnaterre, 1788) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) patří mezi téměř ohrožené druhy ryb.[1] Vyskytuje se ve většině tropických a subtropických moří kromě Středozemního moře. Je to vynikající plavec, který dokáže urazit obrovské vzdálenosti během období tahů a navíc je to jedna z nejrychlejších ryb současnosti. Přívlastek žlutoploutvý získal díky žlutému zbarvení hřbetních a břišních ploutví. Tuňák žlutoploutvý patří mezi větší tuňáky a váží kolem 50–60 kg. Největší ryba vážila 184 kg, měřila 2 m a byla chycena u mexického zálivu Baja Sur v roce 2011.
Populace
Jeho čtyři populace dlouhodobě oslabují, a přesto vysoká míra jejich lovu neustává. Populace ve východním Pacifiku a v Indickém oceánu jsou klasifikovány jako přelovené. Další dvě populace v Atlantiku a středním a západním Pacifiku jsou klasifikovány jako pravděpodobně přelovené.
Rybolov
Tuňáci jsou nejčastěji loveni pomocí nevodů neboli kruhových zátahových sítí, kdy se stále častěji využívá lákací zařízení FADs (například v Indickém oceánu to činí 30–40 %). Problémem při tomto nešetrném způsobu lovu je i to, že se hejna tuňáků často pohybují ve společnosti delfínů, kteří se pak zbytečně stávají vedlejším úlovkem.
Reference
- ↑ BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tuňák žlutoploutvý na Wikimedia Commons
- Thunnus albacares, Yellowfin tuna : fisheries, aquaculture, gamefish [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupné online. (anglicky)
