Turecké bejliky v Anatolii
|
Anatolské bejliky Anadolu beylikleri
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
|
různá
|
|||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
|
Vznik
|
|||||||||
|
Zánik
|
16. století – poslední bejlik anektován Osmanskou říší
|
||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Anatolské bejliky (turecky Anadolu beylikleri, osmansky Tavâif-i mülûk) neboli turecké bejliky v Anatolii byly drobná nezávislá knížectví ve středověké Anatolii (Malé Asii) po zániku Seldžucké říše a předcházející Osmanské říši.
Původ bejliků sahá od konce 11. století, kdy byli správou nad různými částmi Seldžucké říši pověrováni regionální vládci zvaní bejové. Vznik nezávislých knížectví souvisel s rozpadem Seldžucké říši a zejména pak s rozpadem Rúmského sultanátu v druhé polovině 13. století. Tento proces pokračoval také ve století následujícím. Slabé a politicky rozdrobené bejliky uvolnili prostor pro vytvoření nové říše. Historicky předcházely Osmanské říši, která sama byla na počátku jedním z anatolských bejliků. Časem však Osmané zesílili natolik, aby si mohli postupně podmanit ostatní drobná knížectví a vytvořit z nich jednotný stát.
Seznam anatolských bejliků
Anatolské bejliky s vlajkami dle Katalánského atlasu:
-
Ajdin (1300–1425)
- Ahiler (asi 1290–1362)
-
Alanye (1293–1471)
-
Afšar (1480–1534)
-
Canik (?–1460)
- Dulkadirové (1348–1522)
-
Eretna (1335–1390)
- Erzinkan (1379–1410)
-
Jandar (1291–1461)
-
Karaman (1250–1487)
-
Karası (1296–1357)
- Lâdik (1262–1391)
-
Menteşe (1261–1424)
-
Osmanský bejlik (od 1299)
-
Teke (1321–1423)
- Sarukhan (1300–1410)
- atd.
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anatolské bejliky na Wikimedia Commons
