Tupíjské jazyky

Tupíjské jazyky
Území, kde se mluví či mluvilo tupíjskými jazyky
Území, kde se mluví či mluvilo tupíjskými jazyky
Rozšíření Jižní Amerika
Počet mluvčích není znám
Počet jazyků 70
ISO 639-2 tup

Tupíjské jazyky neboli jazyková rodina tupí jsou rodinou jazyků, kterými mluví domorodí obyvatelé Jižní Ameriky, konkrétně v Amazonii, na východním pobřeží Brazílie, v Peru, Bolívii, Paraguayi a Francouzské Guayaně.

Do rodiny se řadí okolo 70 jazyků. Nejvýznamnější skupinou tupíjské rodiny je skupina tupí-guaraní, kam patří guaranština, jíž mluví okolo 7 miliónů lidí a v Paraguayi a Bolívii požívá statusu úředního jazyka.[1] Dalšími tupíjskými jazyky mluví dnes daleko méně lidí: jazyk cocama v Peru má 19 000 mluvčích, jazykem chiriguano v Bolívii obcuje přibližně 20 000 lidí; ostatní jazyky mají tisíce či stovky mluvčích.[2]

V minulosti se některé tupíjské jazyky (respektive jejich zjednodušené formy) používaly v Brazílii jako lingua franca (všeobecný dorozumívací prostředek) mezi misionáři a domorodým obyvatelstvem.[1]

Jeden z vymřelých jazyků, tupinambština, je zdrojem mnoha slov z oblasti pojmenování jihoamerické fauny a flóry v portugalštině, odkud se tato slova šířila i do dalších evropských jazyků.[3] Z těchto slov v češtině používáme třeba slova jaguár či tamarín.[4]

Reference

  1. ↑ a b POKORNÝ, Jan. Lingvistická antropologie. 1.. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-2843-8. S. 193. 
  2. ↑ GENZOR, Jozef. Jazyky světa. 1.. vyd. Brno: Lingea, 2015. ISBN 978-80-7508-061-5. S. 332,333. 
  3. ↑ American Indian languages | History, Classification & Preservation | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ PIVODA, Ondřej. Indiánskou stopou aneb Názvy obratlovců přejaté z jazyků původních obyvatel Ameriky 1.. Živa [online]. Academia [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj