Tupolev

Tupolev
Logo
Logo
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 1922
Zakladatel Andrej Nikolajevič Tupolev
Adresa sídla Akademika Tupoleva Embankment 17, Moskva, 105 005, Rusko
Souřadnice sídla 55°45′39,6″ s. š., 37°40′37,2″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti letecký výrobce a letecký průmysl
Produkty letoun
Obrat 25,5 mld. ₽ (2017)[1]
Provozní zisk 2,2 mld. ₽ (2017)[1]
Výsledek hospodaření −103,6 mil. ₽ (2017)[1]
Celková aktiva 175,9 mld. ₽ (2017)[1]
Vlastní kapitál 79,1 mld. ₽ (2017)[1]
Zaměstnanci 9 648 (2014)[2]
Mateřská společnost Sjednocená letecká korporace
Ocenění Řád rudého praporu práce
Řád Říjnové revoluce
Leninův řád
Řád rudého praporu
Identifikátory
Oficiální web www.tupolev.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tupolev Tu-154M

Tupolev (rusky OAO Туполев) je ruská (dříve sovětská) letecká a zbrojařská společnost se sídlem v Moskvě, nástupce OKB Tupolev (Zkušebně-konstrukční kancelář Tupolev – OKB-156) vedené konstruktérem Andrejem Tupolevem. 22. října 2002 to bylo 80. let od jejího vzniku. V roce 2006 se Tupolev spojil s firmami Mikojan, Iljušin, Irkut, Suchoj a Jakovlev do nové státní společnosti s názvem Sjednocená letecká korporace.[3]

Zaměření firmy Tupolev je vývoj, výroba a řízení civilní a vojenské letecké výroby, jako jsou letadla a zbraňové systémy. Společnost se zabývá i vývojem technologií řízených střel a námořního letectva. Víc než 18 000 letadel od Tupoleva bylo vyrobeno pro SSSR a východní blok.

Po skončení studené války se vývoj ve firmě soustředil na podzvuková civilní letadla, zejména na provozní ekonomiku a alternativní paliva. K vývoji patří výzkum systému fly-by-wire, použití efektivních dvouproudových motorů s velkým obtokovým poměrem a pokročilá aerodynamika pro dopravní letadla 21. století jako jsou Tu-204/Tu-214, Tu-330 a Tu-334.

Na letecké show MAKS-2003 Tupolev představil koncepci nadzvukového dopravního letounu Tu-444,[4] jehož vývoj měl být zahájen v první polovině roku 2004,[5], nicméně program nic dalšího nepřinesl.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Интерфакс – Сервер раскрытия информации. Dostupné online.
  2. ↑ Годовой отчет за 2014 г.. 11. června 2015. Dostupné online.
  3. ↑ "Russian Aircraft Industry Seeks Revival Through Merger." The New York Times. February 22, 2006.
  4. ↑ TRIMBLE, Stephen. ALMOST GREAT: Nine legendary (but cancelled) Russian aircraft [online]. 21 August 2015 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ JACKSON, Paul. Jane's All the World's Aircraft 2005-2006. London: Jane's Information Group, 2006. ISBN 978-0710626844. S. 459. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj