Trumpetovka australská

Jak číst taxoboxTrumpetovka australská
alternativní popis obrázku chybí
Ulita trumpetovky australské
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen měkkýši (Mollusca)
Třída plži (Gastropoda)
Podtřída Caenogastropoda
Řád Neogastropoda
Nadčeleď Turbinelloidea
Čeleď vázovkovití (Turbinellidae)
Rod Syrinx
Binomické jméno
Syrinx aruana
(Linnaeus, 1758)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trumpetovka australská, též fasciolárka tichomořská (Syrinx aruana), je druh extrémně velkého mořské plže, který může měřit až 91 cm a vážit až 18 kg. Jedná se o jediného žijícího zástupce rodu Syrinx z čeledi vázovkovití (Turbinellidae). Vyskytuje se na písčitých dnech v mělkých pobřežních vodách severní Austrálie a západní Nové Guineji.

Taxonomie

Rytina trumpetovky australské od Filippa Bonanniho z roku 1681

O trumpetovce australské psal již v roce 1681 Filippo Bonanni, který ilustraci trumpetovky zahrnul do vůbec první souhrnné knihy o mořských plžích Ricreatione dell' occhio e dela mente nell oservation' delle Chiociolle, proposta a' curiosi delle opere della natura, &c.[2]

Za první vědecký popis trumpetovky se však počítá popis v 10. vydání Systema naturae švédského taxonomického nestora Carla Linného z roku 1758.[1]

Popis

Trumpetovka australská má mohutnou ulitu, která běžně dosahuje délky kolem 60 cm,[3] avšak může měřit až 91 cm, což z trumpetovky činí největší žijící druh plže s ulitou[4] (největší druh nahého plže je zej kravský, Aplysia vaccaria).[5]

Vysoká ulita je vřetenovitého tvaru se silně prodlouženým sifonálním kanálem s širokým ústím, které je při vnitřních i vnějších pyscích hladké. Kolumelární pysk není přítomný. Na vrcholu ulity se nachází velmi dlouhá protokoncha (embryonální ulitka), která je tvořena cca 5 závity a u dospělců většinou chybí. Hlavní závity ulity jsou silně zešikmené. Poslední závit je poměrně nafouklý. Povrch ulity je pokryt malými úzkými spirálními liniemi. Povrchové periostracum je silné a hnědě zbarvené. Vnitřní i vnější stěny ulity jsou jinak zbarveny meruňkovou až nažloutle krémovou barvou.[6]

Biologie

I přes popularitu plže mezi sběrateli je o biologii trumpetovky známo jen minimum informací.[4]

Ulita trumpetovky v muzeu v Japonsku

Vývoj trumpetovek je přímý, tzn. z vajíček a nikoli z larev, jako je tomu u řady jiných mořských plžů. Dospělá samice vyprodukuje mohutné vajíčkové obaly / schránky o velikosti až 15 cm, které pomocí hlenu přichytí v přílivových oblastech na podklad jako je skála, mrtvý korál či schránka odumřelého měkkýše. V rámci obalu se nachází řada pouzder, ve kterých je umístěno vajíčko, ve kterém se vyvíjí juvenilní jedinec. Jakmile dosáhne velikosti kolem 2 cm, klube se a odchází pryč.[7][8][9]

Jedná se o predátorského masožravého plže, který se živí převážně mnohoštětinatci rodů Polyodontes, Loimia a Diopatra. Tito mnohoštětinatci skrývají tělo v rourkách z různých materiálů, kam se v případě ohrožení mohou zatáhnout. Trumpetky k tomu však mají uzpůsobený dlouhý proboscis (sací chobot), který dosahuje délky nejméně 25 cm.[4]

Rozšíření a ohrožení

Vyskytuje se v mělkých vodách s písčitým dnem do 30 m v pobřežních oblastech severní Austrálie a novoguinejské provincie Západní Papua. Trumpetovku mají v oblibě sběratelé plžů, občas je sbírána i pro maso na konzumaci či jako návnada na ryby. V některých oblastech se snadným přístupem k vodám s výskytem trumpetovek dokonce došlo k místním vyhynutí těchto plžů následkem nadměrného sběru.[3]

Trumpetovky australské jsou zvláště citlivé na místní sběr, protože na rozdíl od řady jiných mořských plžů se vyvíjí přímo, tzn. prostřednictvím vajíček a ne larev. Řada ostatních mořských plžů se vyvíjí nepřímo, tzn. dojde k vypuštění larev, které jsou volně unášeny proudem a mohou tak potenciálně znovu osídlit území, kde plži vyhynuli.[7] Trumpetovky může negativně ovlivňovat i tralování, během kterého mohou vlečné sítě odloupnout nebo poškodit obaly vajíček, které jsou pak vyplaveny na břeh a vajíčka hynou.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Linnaeus C. (1758). Systema Naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. L. Salvii, Holmiae (Stockholm). 824 stran, s. 275.
  2. ↑ Bonanni F. (1681). Ricreatione dell' occhio e dela mente nell oservation' delle Chiociolle, proposta a' curiosi delle opere della natura, &c. 1681. Varese, Rome, xiv, 384 stran, 109 plates. figure 101.
  3. ↑ a b Syrinx aruanus (Linnaeus, 1758) Australian trumpet shell [online]. FishBase [cit. 2022-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c TAYLOR, John D.; GLOVER, Emily A. Food of giants – field observations on the diet of Syrinx aruanus (Linnaeus, 1758) (Turbinellidae) the largest living gastropod. In: WELLS, F. E.; WALKER, D. I.; JONES, D. S. The Marine Flora and Fauna of Dampier, Western Australia. Perth: Western Australian Museum, 2003. Dostupné online. (anglicky)
  5. ↑ Largest sea slug. Guinness World Records [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ The living marine resources of the Western Central Pacific. Volume 1. Seaweeds, corals, bivalves and gastropods. Příprava vydání Kent E. Carpenter, Volker H. Niem. Rome: Food and Agriculture Organizatio, 1998. Dostupné online. ISBN 92-5-104051-6. S. 605. (anglicky)  Archivováno 26. 10. 2021 na Wayback Machine.
  7. ↑ a b Syrinx - the world's largest snail [online]. Queensland Museum [cit. 2022-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Western Australian Museum › Explore › Blogs › Aquatic Zoology › What is this?! What is this?! Aquatic Zoology's blog [online]. Western Australian Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Beachcombers Field Guide [online]. Western Australia - Department of Fisheries. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • The living marine resources of the Western Central Pacific. Volume 1. Seaweeds, corals, bivalves and gastropods. Příprava vydání Kent E. Carpenter, Volker H. Niem. Rome: Food and Agriculture Organizatio, 1998. Dostupné online. ISBN 92-5-104051-6. S. 605. (anglicky)  Archivováno 26. 10. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj