Tricha orlí

Jak číst taxoboxTricha orlí
alternativní popis obrázku chybí
Dva zástupci druhu Psittrichas fulgidus
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád papoušci (Psittaciformes)
Čeleď Psittrichasiidae
Rod tricha (Psittrichasinae)
Binomické jméno
Psittrichas fulgidus
Lesson (1830)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tricha orlí (Psittrichas fulgidus) nebo též papoušek orlí je druh papoušků z Nové Guiney, který je zároveň jediným druhem z rodu tricha (Psittrichasinae). Tento papoušek je velký do 50 cm, charakteristické je pro něj černočervené zbarvení, přičemž červená se objevuje hlavně na břišní části těla. Vzhledem připomíná spíše supa než papouška, což je nejvíce markantní na jeho vyloženě supí hlavě, která je v přední části lysá.[3] Váží od 600 do 800 gramů.[4] Obývá deštné lesy Nové Guiney v nadmořské výšce od 800 do 2000 metrů nad mořem. Pro potravu nejraději vyhledává fíky, nepohrdne však ani jiným zralým ovocem, květy a nektarem. Hnízda si staví v dutinách stromů, snáší pravidelně dvě vejce s inkubační dobou 27—31 dní.

Popis a výskyt

Tricha orlí v zoo Cincinnati

Trichy mají charakteristicky zbarvené tělo, které je téměř celé černé, pouze na břiše najdeme červeně zbarvené peří. Mají typické znaky papoušků, zavalité tělo, výrazně zahnutý zobák, který slouží jako nástroj při pojídání ovoce a masivní prsty na nohou, dva a dva proti sobě, které slouží k pevnému úchytu na větvích.[5] Na rozdíl od alexandrů, loriů a arů mají jen krátký uťatý ocas. Pro trichy je charakteristický jejich vzhled, kterým připomínají supa, hlavně hlavou. Hlava je více protáhlá a v přední části lysá. Lysina má podobný význam jako pro supy, brání tak umazání peří od potravy, u trich však ne od krve, ale od ovocných šťáv.[6] Trichy dorůstají nejčastěji do 46 cm délky a váží od 600 do 800 gramů. Samečci a samičky jsou si podobní, samička je většinou štíhlejší a má jemnější hlavu. Samečci mají za očima červená kopinatá pírka. Tricha orlí je endemitem Nové Guiney, vyskytuje se v deštných lesích od 800 do 2000 metrů nad mořem.

Chování

Trichy podobně jako většina papoušků žijí v párech, které zůstávají po celý život neměnné.[7] Hnízda si staví v dutinách stromů, samice pravidelně snáší 2 vejce s inkubační dobou od 27 do 30 dní.[4] Mezi větvemi stromů nešplhá, ale přelétává. Létá pomalu pomocí mohutných záběrů křídel, za letu pronikavě křičí. Při letu vypadá podobně jako plachtící sup.[3] Většinou létají osamoceně nebo v párech, ale byla spatřena i hejna o 20 jedincích.[8]

Status ohrožení

Hlava a horní část těla trichy.

Populace trich v současné době již po tři generace klesá.[8] Podle IUCN seznamu ohrožených druhů je klasifikován jako zranitelný.[9] Za pokles populace může člověk. Trichy trpí úbytkem svého přirozeného prostředí v důsledku kácení deštných pralesů na Nové Guineji. Pro své krásné dlouhé peří byl (a dodnes je) zároveň často loven. Ornitologové odhadují jejich počet na 21 tisíc párů, které obývají území 278 000 km2.[8]

Chov

Trichy jsou v zajetí chovány jen vzácně. Jsou velmi drahé, jeden pták stojí okolo 300 000 korun.[6] Samičky jsou vzácnější a dražší než samečci. Samečkům někteří překupníci vytrhávají jejich kopinatá červená pírka u očí a poté je podvodně vydávají za samičky.[3] Do Evropy byli zavezeni poprvé v roce 1831. Jsou velmi nároční na chov, potřebují stálou teplotu kolem 20 stupňů Celsia a poměrně vysokou vlhkost vzduchu. Nejvíce náročné je krmení, trichy vyžadují tropické ovoce své domoviny, hlavně fíky, papáju a mango. Tyto potraviny lze sice částečně nahradit místním ovocem (jablka, hrušky či hroznové víno), nicméně tropické ovoce nesmí chybět, protože z něj trichy přebírají důležité enzymy pro správné zažívání.[3]

Chov v zoo

Tento druh je v zoo chován velmi výjimečně. V rámci evropských zoo se v září 2019 jednalo o šest zařízení. Mezi nimi je také česká Zoo Praha.[10]

Chov v Zoo Praha

Tricha orlí je v Zoo Praha od roku 2014, kdy byla dovezena jedna samice. Dva samci pak byli získáni v roce 2016.[10] Ke konci roku 2018 byli chováni dva samci a dvě samice.[11] Od 28. 9. 2019 jsou poprvé v historii českých zoo k vidění v Rákosově pavilonu v dolní části zoo, a to jako hlavní druh v expozici představující horské lesy Nové Guiney (vystaven je jeden pár[12]).

Zoo Praha vede monitoring tohoto druhu v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).[13]

Na přelomu let 2020 a 2021 se v Zoo Praha podařilo, jako první zoologické zahradě kontinentální Evropy, tento druh papouška odchovat.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ KOŘÍNEK, Milan. Tricha orlí (Psittrichas fulgidus) - poprvé chován v České republice [online]. biolib.cz [cit. 2012-07-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d PALKOVIČ, Lubomír. Tricha orlí (Psittrichas fulgidus) - poprvé chován v České republice [online]. iFauna.cz, 2010-01-01 [cit. 2012-07-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ a b POKORNÝ, Zbyněk. Tricha orlí [online]. chovzvirat.cz, 2010-11-15 [cit. 2012-07-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kholová, str. 252
  6. ↑ a b Tricha orlí (Psittrichas fulgidus) [online]. arafauna.cz [cit. 2012-07-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kholová, str. 253
  8. ↑ a b c Beehler, B., Bishop, K., Supuma, M. Pesquet's Parrot Psittrichas fulgidus [online]. BirdLife International [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-25. (anglicky) 
  9. ↑ Tricha orlí v IUCN Red list of threatened species
  10. ↑ a b Zootierliste [online]. [cit. 2019-09-26]. [zootierliste.de Dostupné online]. 
  11. ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  12. ↑ Ararauna.cz [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zpráva o plnění rozpočtu 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zoo Praha odchovala vzácného papouška orlího. Živí se převážně ovocem. [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • KHOLOVÁ, Helena. Ptáci. Praha: Dorling Kindersley (Knižní klub v Praze), 2008. 512 s. ISBN 978-80-242-2235-6. Kapitola Papoušci, s. 252–271. 
  • LEONARD, Pat. Clements 6.4. Ithaca: Cornell Lab of Ornithology, 2009. (anglicky) 
  • SIBLEY, C. G.; MONROE, B. L. Distribution and taxonomy of birds of the world. New Haven: Yale University Press, 1990. 1111 s. Dostupné online. ISBN 0300049692. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj