Trenčianske Teplice

Trenčianske Teplice
Centrum města (2018)
Centrum města (2018)
Trenčianske Teplice – znak
znak
Trenčianske Teplice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 48°54′38″ s. š., 18°9′58″ v. d.
Nadmořská výška 276 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Trenčínský
Okres Trenčín
Tradiční region Pováží
Trenčianske Teplice
Trenčianske Teplice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,45 km²[1]
Počet obyvatel 3 909 (2024)[2]
Hustota zalidnění 374,1 obyv./km²
Správa
Status město
Primátorka Zuzana Frajková Ďurmeková
(nezávislá)[3][4]
Vznik 1379
Oficiální web www.teplice.sk
E-mail info@teplice.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Trenčianske Teplice
Gen. M.R.Štefánika 613/4
914 51 Trenčianske Teplice
tel.+421 32 655 1500
Telefonní předvolba 032
PSČ 914 51
Označení vozidel (do r. 2022) TN
NUTS 506613
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trenčianske Teplice (německy Trentschin-Teplitz, maďarsky Trencsénteplic) jsou lázeňské město na severozápadním Slovensku, v Trenčínském kraji.

Historie

Podle staré pověsti léčivé prameny objevil chromý pastýř při hledání zatoulané ovečky. Narazil na malé jezírko s horkou vodou, ze kterého se šířil sirný zápach a již po několika koupelích v něm se uzdravil.

Místní teplé prameny musely znát začátkem našeho letopočtu jistě i germánské kmeny Markomanů a Kvádů, které zde žily. Snad o nich věděly i římské legie (nápis na Trenčínské hradní skále z roku 179). První písemná zmínka o pramenech však pochází až z roku 1247. Od 13. do 19. století patřilo území Trenčianských Teplic s termálními prameny majiteli Trenčínského hradu.

Největší zásluhu na rozvoji lázní měl rod Illesházyů, kterému patřily 241 roků (1594–1835). Tehdy byly lázně jedněmi z nejvýznamnějších v Rakousko-Uhersku. Roku 1835 koupil lázně vídeňský finančník Georg Sina, přebudoval je a zmodernizoval. Jeho syn Šimon dal postavit hotel a rozšířil lázeňský park, dcera Ifigenie nechala roku 1888 zřídlu Sina nejvzácnější, dodnes zachovanou historickou památku – tureckou lázeň Hamman v orientálním maurském stylu. Na konci 19. století začíná v městečku komplexní lázeňská péče. Roku 1909 byly lázně prodány maďarské akciové společnosti, ale již vzápětí po první světové válce se majitelem stala Československá akciová společnost. Ta posléze angažovala přední české architekty, zakladatele modernismu Jaromíra Krejcara a Bohuslava Fuchse. Dle Krejcarova návrhu bylo postaveno jeho nejlepší dílo – sanatorium Machnáč. Fuchs zanechal ještě výraznější stopy: koupaliště Zelená žába a vypracoval několik urbanistických návrhů celého údolí a podílel se na přestavbě centrálních budov.

V letech 1911 až 1923 v Trenčianských Teplicích pracoval jako lékař Antonín Čapek, otec Karla a Josefa Čapkových. Karel Čapek jej zde často navštěvoval a také zde tvořil. Při těchto příležitostech napsal řadu svých významných děl: Továrna na absolutno, R.U.R., Loupežník a několik prvních kapitol románu Krakatit.

Turecké lázně Sina (Hammam)

Přírodní poměry

Město se nachází na řece Teplička, v pohoří Strážovské vrchy, dvanáct kilometrů od Trenčína a patnáct kilometrů od českých hranic. V katastrálním území města leží přírodní památka Jelenská jeskyně.

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  3. ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Primátorka mesta [online]. 2025-03-16 [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • PILNÝ, Ivan; SZALAY, Peter. Architektonicko-reštaurátorský výskum letného kúpaliska Zelená žaba v Trenčianských Tepliciach. Průzkumy památek. 2011, roč. XVIII, čís. 2, s. 91–104. ISSN 1212-1487. (slovensky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj