Transponující nástroje

Transponující nástroje jsou hudební nástroje, na nichž se ozývají tóny o určitý interval vyšší nebo nižší, než udává notový zápis. Například pikola zní o oktávu výš, klarinet ladění A o malou tercii níž, než se zapisuje do not. Důvodem k užívání transpozice je usnadnění techniky hry, či zjednodušení notace (u oktávové transpozice). Například klarinetista tak může hrát na všechny typy klarinetů stejnými hmaty.[1]

Traduje se, že hudebníci disponující absolutním sluchem mohou hraní na transponující nástroje vnímat nelibě.

Částečně transponující nástroje

Flétny

Klasická flétna je nástroj netransponující a zní tedy tak, jak se píše.[2]Pikola se označuje také jako netransponující, zní však o oktávu výše, než je psána. Altová flétna (v G) je nástroj transponující, píše se o čistou kvartu výše, než zní. Ačkoliv se nejběžnější irská příčná flétna označuje jako D, jde o netransponující nástroj, tedy pokud stisknete C, zazní skutečně tón C. Označení D flétna vychází z faktu, že nejjednodušší šestidírková flétna má tón D jako nejnižší tón a že hraje stupnici D dur bez zvláštního prstokladu. Flétny Es, B a C jsou transponující nástroje.

Saxofony

Téměř všechny saxofony jsou transponující nástroje.

Příklady netransponujících nástrojů

  • Hoboj je netransponující nástroj. Pokud však do rodiny hobojů počítáme také anglický roh, to už je nástroj transponující, píše se o čistou kvintu výše, než zní.
  • Fagot
  • Tuba
  • Kytara (píše se o oktávu výše, než zní, aby bylo možno použít houslového klíče)
  • Kontrabas (píše se o oktávu výše, než zní)

Reference

  1. ↑ Co je co: Transponující nástroje
  2. ↑ Databazeknih.cz: V. Hála, Základy aranžování moderní populární hudby, 35-001-86, 35-002-80

Zdroj