Toskánský palác

Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác na Hradčanech v Praze
	Toskánský palác na Hradčanském náměstí
Účel stavby
	Městský palác
Základní informace
Sloh	Baroko, klasicismus
Architekt	Jean Baptiste Mathey
Výstavba	Konec 17. století
Přestavba	1998
Materiál	Zdivo
Stavebník	Thunové z Hohenštejna,; Anna Marie Františka Toskánská
Další majitelé	Lobkovicové, toskánští velkovévodové,
Současný majitel	český stát (Ministerstvo zahraničí)
Poloha
Adresa	Hradčanské náměstí 182/5; Praha 1, Hradčany; 118 00 Praha 011, Praha 1, Česko
Ulice	Hradčanské náměstí
Souřadnice	50°5′21,84″ s. š., 14°23′42″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39785/1-1024 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toskánský palác, někdy zvaný též Thun-Hohenštejnský palác, je mohutná barokní stavba palácového typu, která se nachází na západní straně Hradčanského náměstí v městské části Praha 1 na Hradčanech. V současnosti budovu využívá Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Od roku 1964 je palác kulturní památkou.^[1]

Dějiny

Stavbu paláce zahájil hrabě Michael Osvald Thun-Hohenstein před rokem 1690 na místě několika menších obytných domů, které do té doby patřily Lobkovicům.^[2] Hrabě Thun tehdy pojal úmysl vystavět zde své šlechtické reprezentační sídlo v blízkosti Pražského hradu. Dokončení stavby se však již nedožil. V roce 1718 nedostavěnou budovu od Thunů odkoupila Anna Marie Františka, vévodkyně toskánská, ta stavbu posléze dokončila – odtud pak pochází jméno tohoto paláce.

Stavbu probíhala podle projektu francouzského architekta Jeana Baptista Matheye; na výstavbě paláce je uváděna i spolupráce italského architekta Giacoma Antonia Canevalle, jemuž jsou připisovány dva pavilony nad hlavním průčelím, které prostupují střechou a jsou spojeny terasou.^[3] Objekt má celkem čtyři uzavřená křídla s obdélníkovým dvorkem uprostřed a dvěma kašnami ve stavebních nikách. Bohaté průčelí paláce zdobí dva toskánské erby a dále také sochařská výzdoba na atice, kterou tvoří alegorie Sedmera svobodných umění od Jana Brokoffa (zleva: Gramatika, Dialektika, Rétorika, Astrologie, Aritmetika, Musika, Geometrie).^[1]

V roce 1998 zde proběhla celková rekonstrukce budovy. Pro veřejnost jsou příležitostně přístupné pouze prostory v přízemí, kde se občas konají různé společenské akce.