Todeňská hora

Todeňská hora
Pohled na Todeňskou horu ze silnice mezi Sedlem a Chalupami
Pohled na Todeňskou horu ze silnice mezi Sedlem a Chalupami
Vrchol 608 m n. m.
Prominence 86 m ↓ sedlo u Todně
Izolace 3 km → Stráž
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Novohradské podhůří / Soběnovská vrchovina / Pořešínská pahorkatina
Souřadnice 48°50′42″ s. š., 14°33′35″ v. d.
Todeňská hora
Todeňská hora
Hornina kvarcit, pararula
Povodí Malše → Vltava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Todeňská hora (608,4 m n. m.) je jedním z vrcholů Pořešínské pahorkatiny, který se nachází v okrese České Budějovice mezi Ločenicemi, Komařicemi a Trhovými Sviny.

Geomorfologie a geologie

Todeňská hora je výrazná hrásť vystupující nad málo členitý a jen nevýrazně zvlněný reliéf Novohradského podhůří se zachovanými zbytky plošin na rozvodích v nadmořské výšce kolem 500 m n. m.[1] Hrásť má podobu hřbetu protáhlého ve směru JZ - SV o délce 2 km. Masív Todeňské hory je tvořen pararulou a kvarcity.[2]

Historie

Díky výraznému tvaru byla hora v minulosti významnou dominantou postupně osidlované krajiny. Již v době mladšího paleolitu využívali pravěcí lovci k výrobě zbraní tmavošedý, velmi jemnozrnný kvarcit (křemenec) vyskytující se v pásu mezi Todeňskou a Chlumskou horou, což potvrzuje nález opracovaného kvarcitového jádra z Nesměně u Ločenic.[3] Podle Pavla Kozáka sloužil plochý vrchol Todeňské hory od doby bronzové ke kultovním účelům.[4] V raném středověku ohraničovaly Todeňská a Chlumská hora jižní hranici obydleného území historického doudlebského kraje osídleného pronikajícím slovanským kmenem Doudlebů v závěru 1. tisíciletí. Na tajuplnou atmosféru kraje pod Todeňskou horou poukazoval („Krajino plná znamení, jež rozluštit má duše chtěla!“) ve své Zemi zamyšlené rovněž básník a spisovatel Ladislav Stehlík, který zde sbíral podklady pro své dílo za druhé světové války, na přelomu 30. a 40. let 20. století.[5]

Výhled

Na jižním svahu hory, na okraji lesa se otevírá široký rozhled od Novohradských hor, přes Slepičí hory, Rojovský hřbet až k Plechému. Vyhlídka je pojmenována po Oldřichu Fenclovi, který tento jedinečný kout objevil v květnu 1965. Poté sem bylo zavedeno turistické značení.[6] Ze západního okraje lesa výhled pokračuje od Kleti, k Libínu, Boubínu a daleko k severozápadu.

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ JIŘÍ, Rypl. Problém kryogenních tvarů na granitech na příkladě reliéfu Novohradských hor. Brno, 2011. disertační práce. Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Karel Kirchner, CSc..
  2. ↑ Česká geologická služba. Geologická mapa 1:50 000. Praha: Český úřad zeměměrický a katastrální 
  3. ↑ Historie obce Nesměně
  4. ↑ Tajemná místa podle Pavla Kozáka. www.taniassecret.cz [online]. [cit. 2014-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  5. ↑ Ladislav Stehlík: Země zamyšlená – Krajina mýtu. www.zemezamyslena.cz [online]. [cit. 2014-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22. 
  6. ↑ Vyhlídka Oldřicha Fencla [online]. P. K. modeling and history web, 2. 7. 2012. Dostupné online. 

Zdroj