Tiverci

Evropské rozdělění slovanských kmenů ve východní Evropě mezi lety 700-850 n.l.

Tiverci (ukrajinsky Тиверці, rusky Тиверцы) byli východoslovanských kmen, který se v 9. století usídlil v oblasti řek Dněstr, Prut a Dunaj, včetně území Budžaku na pobřeží Černého moře a území dnešního Moldavska a Ukrajiny. Poprvé se tento kmen v Pověsti dávných lét zmiňuje společně s ostatními slovanskými kmeny v 9. století v souvislosti s popisem kmenů obývajících území budoucí Besarábie,

Ze západu jejich území ohraničovali Valaši a z východu kočovné turkotatarské kmeny. Aktivně se proto účastnili vojenských tažení Olega a Igora I. v letech 904 a 944. V polovině 10. století se území Tiverců stalo součástí Kyjevské Rusi. Po tom, co nastala feudální rozdrobenost Kyjevské Rusi, tak stále hůře mohli bránit svá území od častých nájezdů Pečeněhů a Polovců, a proto se pod jejich tlakem postupně přesunuli na sever k jiným slovanským kmenům.

V oblasti jejich původního osídlení však pravděpodobně zůstaly stopy po několika slovanských kruhových osídleních a hradištích,[p 1], které se spojují s působením slovanského kmene Tiverců. Některé zmiňují kroniky – Alčedar, Jekimaucy, Carevka, Ruď a jiné.

Ve 13.14. století přijali pozůstatky kultury Tiverců za své polokočovní obyvatelé románského původu (Moldavané) a ty se pak odrazily v jejich kultuře a každodenním životě. Na severu se tito následovníci stali o několik set let součástí ukrajinského národa a jejich nejzápadnější část Moldavska (Bukovina) se postupně začala romanizovat.

Poznámky

  1. Hradiště s téměř kruhovým půdorysem a průměru kolem 80 metrů, které od nepřátel oddělovala asi 4 metrová jáma kolem něj a vysoké stěny. Zde se našlo množství předmětů, které byly identické s těmi co vlastnili obyvatelé Kyjevské Rusi. Je částečně zřejmé, že sem tyto předměty byly dovezeny z Kyjeva.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tiverci na slovenské Wikipedii.

Zdroj