Theodora Němcová

Theodora Wilhelma Rozálie Němcová
Narození 19. června 1841
Polná
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 6. února 1920 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Rodiče Josef Němec a Božena Němcová
Příbuzní Jaroslav Němec, Karel Němec a Hynek Němec (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Theodora Němcová, psána též Bohdana (19. června 1841 Polná[1] – 6. února 1920 Praha[2][p 1]) byla česká učitelka, zahradnice a dcera Boženy Němcové.[3]

Životopis

Rodina Boženy Němcové – úplně vpravo je Theodora

Mládí a život s Boženou Němcovou

Theodora (domácky Dora) se narodila 19. června 1841 v Polné do rodiny spisovatelky Boženy Němcové a komisaře finanční stráže Josefa Němce jako třetí dítě a jediná dcera. Ve třech letech onemocněla skrofulózou, tuberkulózním zánětem mízních uzlin a na tváři i na těle se jí objevily boule, po kterých zůstaly jizvy.[4] V osmi letech jí kvůli boulím znehybněla ruka.[5] V chudé rodině neměla Dora příliš štěstí – byla opomíjena. V popředí byli její bratři, nejprve Hynek a po jeho smrti roku 1853 mladší Jaroslav. Avšak vyrostla z ní velmi šikovná a zručná žena, docházela do mnoha domácností jako švadlena a vedla i rodinné účetnictví, neboť Božena Němcová s penězi zacházet neuměla.[6] I přesto její schopnosti matka často shazovala.

Učitelka

Svou matku ošetřovala až do její smrti roku 1862. Díky mecenášům mohla vystudovat na soukromé škole sester Clottyových a stala se učitelkou v Jičíně. V roce 1883 se jí během „zdravotní dovolené“ narodil v Praze nemanželský syn Alfred Theodor (22. března 1883 Praha – 13. prosince 1886 Slaný.[7]) Za otce byl v matrice narozených označen jičínský rodák Alfred Beneš (* 1854). Učitelské povolání bylo vázáno na celibát učitelek, tedy také na jejich bezdětnost. Theodora Němcová nechala syna odvézt k příbuzným Alfreda Beneše do Slaného, kde jako tříletý chlapec zemřel na záškrt. Někteří badatelé označují za jeho otce jičínského starostu (a děda spisovatele Václava Čtvrtka) Václava Fejfara.[8]Muzeum Boženy Němcové považuje verzi o otcovství Václava Fejfara za méně pravděpodobnou.[9]

Theodora Němcová vyučovala téměř 40 let v Jičíně, kde v roce 1911 odešla do výslužby.[10]

Stáří a smrt

Související informace naleznete také v článku Vila Dory Němcové.

Čím více stárla, tím více času věnovala Theodora Němcová zahrádkářství. Úředně uznaný otec jejího dítěte Alfréd Beneš jí prodal levně velkou zahradu u sobotecké silnice. Zahradu Dora přesto mohla koupit jen s dluhem, protože se však jednalo o pozemek poměrně rozlehlý, jeho část brzy nato odprodala. Získala tak peníze na stavbu své vily v Jičíně,[6] kterou navrhl architekt Dušan Jurkovič. Kolaudace tohoto domu se uskutečnila 21. června 1911.[11] Krátce po přestěhování do vily odešla Němcová do důchodu.

Ve vile ještě přežila první světovou válku. Koncem ledna 1920 odjela do Prahy oslavit sté výročí narození své matky, avšak postihla ji srdeční mrtvice. Dne 6. února 1920 zemřela ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V matrice zemřelých zapsána počeštěným křestním jménem Bohdana. Takto se psala minimálně od roku 1895, viz Národní politika 10. září 1895 [1]

Reference

  1. ↑ Matrika 6764, sn. 168 [online]. MZA [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika zemřelých, sv. Alois, 1918-1922, snímek 214 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Němcová, Theodora, 1841-1920 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ EXTRASTORY.CZ. Božena Němcová svou dceru Doru jen využívala. ExtraStory.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-31. 
  5. ↑ BITTNEROVÁ, Martina. Theodora Němcová: Jaký byl smutný život dcery Boženy Němcové. WomanOnly [online]. 2018-10-22 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b SAADOUNI, Štěpánka. Dora Němcová: Odstrčená dcera krásné matky. Havlíčkobrodský deník. 2016-04-25. Dostupné online [cit. 2020-05-04]. 
  7. ↑ Matrika zemřelých Slaný 1882-1890, snímek 162 [online]. SOA Praha [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ BITTNEROVÁ, MARTINA, 1975-. Utajené životy slavných Češek. První vydání. vyd. Ostrava: [s.n.] 166 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87947-04-3, ISBN 80-87947-04-5. OCLC 899618560 
  9. ↑ Muzeum Boženy Němcové: Dítě Dory Němcové. www.muzeumbn.cz [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26. 
  10. ↑ Učitelský věstník. S. 3. Národní politika [online]. 26. 5. 1911 [cit. 2020-05-05]. S. 3. Dostupné online. 
  11. ↑ ÚLEHLA, VLADIMÍR, 1926-. Samotářská dcera Boženy Němcové Theodora. 2., dopl. vyd. vyd. V Jičíně: Knihovna Václava Čtvrtka 123 s. Dostupné online. ISBN 978-80-905342-2-3, ISBN 80-905342-2-8. OCLC 907527781 

Zdroj