Theodora Komnenovna (1184)

Theodora Komnenovna
rakouská vévodkyně
Manželky Jindřicha II. Jasomirgotta – Gertruda a Theodora Komnenovna
Manželky Jindřicha II. Jasomirgotta – Gertruda a Theodora Komnenovna
Narození 1132
Konstantinopol
Úmrtí 2. ledna 1184 (ve věku 51–52 let)
Vídeň
Pohřbena Skotský klášter ve Vídni
Manžel Jindřich II. Babenberský
Potomci Anežka Babenberská
Leopold V. Babenberský
Jindřich I. z Mödlingu
Dynastie Komnenovci
Otec Andronikos Komnenos
Matka Irena
Příbuzní Jan Dukas Komnénos, Marie Komnenovna, Eudokie Komnenovna a Alexios Komnenos (sourozenci)
Fridrich I. Babenberský[1] a Leopold VI. Babenberský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodora Komnenovna (okolo 1134 Konstantinopol – 2. ledna 1184[2]Vídeň) byla rakouská vévodkyně, dcera sebastokratora Andronika Komnena a jeho manželky Ireny a také neteř byzantského císaře Manuela I.

Život

V době druhé křížové výpravy byla v rámci uzavřené aliance mezi Konrádem III. a byzantským císařem Manuelem zřejmě roku 1149[3] provdána za bavorského vévodu a rakouského markraběte Jindřicha II. Jasomirgotta.[4]

„ ...Vy Němci, nechejte zaznít písně a roztleskejte své dlaně, chystejte se k tanci a radostem bez konce. Vždyť vévoda, králův bratr, byl nyní přijat do panovnického domu basilea... “
— byzantský básník[5]

Přes uzavřené dohody se příliš nezměnil názor byzantského dvora na „kulturní méněcennost“ západních barbarů a dvorní dámy považovaly sňatek Theodory za neštěstí a byly zhrozeny, že tak jemné stvoření ma být „obětováno“ nestvůře ze Západu.[6] V nové vlasti přijala Theodora jméno Gertruda[2] a stala se matkou rakouského vévody Leopolda V., jeho mladšího bratra Jindřicha I. z Mödlingu a také dcery Anežky. Svého muže přežila o sedm let,[7] zemřela v lednu 1184 a byla stejně jako on pohřbena ve vídeňském benediktinském klášteře .[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b c www.fmg.ac
  3. ↑ www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
  4. ↑ POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. S. 150–151. (německy) 
  5. ↑ VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 754 s. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 88. 
  6. ↑ HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 255 s. S. 102. 
  7. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. 

Literatura

  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy) 
  • DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj