Theodor von Pachmann

Anton Theodor Adalbert rytíř von Pachmann
Anton Theodor Adalbert rytíř von Pachmann, Lithografie od Josefa Kriehubera 1862
Anton Theodor Adalbert rytíř von Pachmann, Lithografie od Josefa Kriehubera 1862
Narození 9. listopadu 1801
Hořetice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 11. února 1881 (ve věku 79 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. JUDr. Anton Theodor Adalbert rytíř von Pachmann (9. listopadu 1801 Hořetice[1]11. února 1881 Vídeň) byl profesor práva a rektor olomoucké univerzity. Svými názory významně přispěl k odloučení církve od státu v Habsburské monarchii.

Život

Pachmann navštěvoval gymnázium v Chomutově[2] a poté započal v roce 1821 studia, nejprve na Filozofické a pak na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1828 byl promován doktorem obojího práva (pod profesorem Josefem Helfertem). Původně se chtěl věnovat advokacii, nicméně záhy se dal na akademickou kariéru. V roce 1832 začal suplovat na katedře římského a církevního práva Právnické fakulty Vídeňské univerzity, a o dva roky později nastoupil jako suplant na totožné katedře Právnické fakulty olomoucké univerzity. V roce 1836 se v Olomouci stal řádným profesorem, v letech 1841 a 1848 pak rektorem.[3] Olomoucká univerzita byla významným centrem revoluce a národního obrození. Poté, co byl Pachmann 1. prosince 1848 zvolen rektorem, tak zamkl aulu, klíč uschoval a prohlásil, že aula bude nadále sloužit jen účelům, pro něž byla původně postavena.[4]

V roce 1837 byl jmenován členem olomoucké arcibiskupské titulární konsistorní rady,[3] v roce 1867 se pak stal vlivným členem vládní rady ve Vídni.[5]

Od roku 1851 působil Pachmann jako profesor církevního práva na Právnické fakultě Vídeňské univerzity, v roce 1870 odešel do penze.[5]

Pachmann byl důvěrníkem a právním poradcem mexického císaře Maxmiliána I., který mu také udělil vyznamenání Commandeurkreuz d. mexikan. Guadelupe-Ordens.[3] Po roce 1850 výrazně ovlivnil utváření nových vztahů mezi katolickou církví a státem. V centru jeho vědecké práce je prakticky orientovaná učebnice církevního práva. Pachmann ve své práci spojil pozdně josefínské představy s konzervativním katolickým náhledem, a připravil tak půdu pro požadavek nezávislosti církve na státním právu. Současně také střežil svou nezávislost: v pozdních 60. letech bránil konkordát z roku 1855, ve své publikaci z roku pak 1871 útočil na teorii papežské neomylnosti.[3]

Výběr díla

  • Die Verjährung nach dem allgemeinen bürgerlichen Rechte in Oestreich, 1833
  • Kirchenverwaltung I, II., 1853
  • Lehrbuch des Kirchenrechts mit Berücksichtigung der auf die kirchlichen Verhältnisse Bezug nehmenden österreichischen Gesetze und Verordnungen, 1853 (3. zcela přepracované vydání jako dvoudílné, 1863-65)
  • Vorschule des römischen Rechtes, 1858
  • Kirchenverwaltung im Spirituellen, 1865
  • Kirchenverwaltung im Temporellen:Verwaltung des kirchl. Regierungsrecht ; Die Besorgung der Kirche nach Aussen, 1866
  • Freimüthige Worte gegen die Concordats-Verlästerung, 1867
  • Ein Ernstes Wort Zum Verständnitz Der Lehre Von Der Päpstlichen Unfehlbarkeit, 1871 (republikace 2010)

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Hořetice
  2. VON SCHULTE, Johann Friedrich. Pachmann, Theodor Ritter von. [s.l.]: Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, 1887. (Allgemeine Deutsche Biographie; sv. 25). Dostupné online. (německy) 
  3. a b c d LEISCHING, Peter. Pachmann, Anton Theodor Adalbert Ritter von. [s.l.]: [s.n.], 1998. (Neue Deutsche Biographie 19). Dostupné online. (německy) 
  4. Sborník prací historických. [s.l.]: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 1961. (Sborník prací historických. 2,3). 
  5. a b ZIMPRICH, Richard. Olmütz als deutsche Hochschulstadt in Mähren. Esslingen am Neckar: Bruno Langer Verlag, 1974. 124 s. (německy) 

Zdroj