Theodor Bolzano

Bohdan Bolzano
Narození 9. května 1834
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. července 1884 (ve věku 50 let)
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání podnikatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdan Bolzano, německy celým jménem Theodor Bolzano von Kronstätt (9. května 1834[1]Praha – 12. července 1884 Slaný[2]), byl český podnikatel, zakladatel firmy Bolzano, Tedesco a spol. ve Slaném (později ČKD Slaný).

Život

Otec Ludvík Bolzano von Karstätt (1788–1875) žil v době narození syna Theodora (česky Bohdan, pokřtěn Theodor Wilhelm) v Praze, kde byl obchodníkem. Jeho manželka se jmenovala Karolina, rozená Scharschmidová (1802–1884).[1] Později působil Ludvík Bolzano v Horním Litvínově, kde byl továrním účetním (Fabrikenbuchhalter). V Horním Litvínově se narodili další sourozenci Bohdana Bolzana: Marie (1836–??), Hugo Josef (1837–??), Karolina (1840–??)[3]. Dalšími sourozenci byli Ludvík (1822–??), Karel (1824–??), Fridrich (1828–??) Augusta (1824–1907),[4] Henrietta (1825–??) a Johanna (1831–??).[5]

Od roku 1869 byla rodina otce Ludvíka Bolzana policejně hlášena v Praze,[6]

Rodinný život

Bohdan Bolzano byl ženat s Augustou, rozenou Riessigovou (1836–1907), se kterou měl syny Jindřicha Julia a Fridricha (1870[7]–??).[8] Vdova Augusta Bolzanová je na pražské policejní přihlášce uvedena ještě s dalším synem Ludvíkem (1870–??).[9]

Dílo

Firma Bolzano Tedesco

Dílo Bohdana Bolzana je spjato s existencí slánské firmy, která nesla jeho jméno:

  • V roce 1873 opustil místo technického ředitele v místní přádelně a odkoupil její část, která se specializovala na údržbu strojního zařízení. Umožnil mu to krach na vídeňské burze téhož roku a následný konkurs firmy. Po spojení se sousedním podnikem Tedesco vznikla firma Bolzano, Tedesco a spol. jejímž společníkem se Bolzano stal od září 1873. Firma obchodovala se stroji a jejich částmi, kotli a plechovým zbožím.[10] Továrna vyráběla zařízení pro cukrovary a doly a spojení jí usnadňovala Pražsko-duchcovská dráha, která byla uvedena do provozu roku 1874. Koncem desetiletí již továrna zaměstnávala zhruba 220 dělníků a 20 úředníků.[11]
  • Bohdan Bolzano byl též zdatný technik. Ve své době byl populární jím navržený rošt pro kamna. Umožňoval prohrabávání paliva bez otevírání dvířek parních kotlů a tím mělo docházet k úsporám.[12] Rošt byl oceněn na Světové výstavě ve Vídni 1873.[11]

Vývoj firmy po smrti Bohdana Bolzana

Po úmrtí Bohdana Bolzana v roce 1884 zachoval nový majitel Max Hirsch jméno firmy Bolzano, Tedesco a spol. a vedl podnik s tichými společníky. Po smrti Maxe Hirsche přešel podnik roku 1898 pod akciovou společnost Breitfeld, Daněk a spol. Firma dále expandovala a v letech 1904–1907 vystavěla novou výrobní halu o ploše 3 000 m2, od roku 1912 začala vyrábět lokomotivy. V roce 1927 zfúzovala s koncernem Českomoravská Kolben.[13]

Ve třicátých letech 20. století, v období krize se stala součástí libeňské strojírny a od 1. 1. 1940 byl název společnosti změněn na Českomoravské strojírny, akciová společnost. Dne 24. října 1945 byl podnik spolu s ostatními jednotkami koncernu ČKD znárodněn. ČKD Slaný prodělalo v letech různé reorganizace a závod se rozšiřoval. Po roce 1990 byla firma rozdělena na více subjektů a část ČKD Slaný a. s. byla prodána norské společnosti Harding. Od roku 2015 je vlastníkem česká společnost Salten s. r. o.[14]

Jméno Bohdana Bolzana nese též firma Bohdan Bolzano, s. r. o se sídlem v Kladně, která obchoduje s hutními materiály.[15]

Zajímavost

Některé zdroje mylně uvádějí, že slavný matematik Bernard Bolzano (1781–1848) byl strýcem Bohdana Bolzana.[11] Otec Bohdana Bolzana (Ludvík Bolzano) a Bernard Bolzano však nebyli sourozenci.[p 1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle matričních zápisů se otec Ludvíka Bolzana jmenoval Johann,[1] otec Bernarda Bolzana Bernard[16]; jednalo se tedy o vzdálenější příbuzenský vztah.

Reference

  1. ↑ a b c Matrika narozených, Kostel Matky Boží před Týnem, 1829–1837, snímek 173, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Úmrtí. Národní listy. 15. 7. 1884, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika narozených, Horní Litvínov, 1830–1849, snímek 70, 89, 117
  4. ↑ Matrika zemřelých, sv. Štěpán, 1899–1907, snímek 284
  5. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 43, obraz 267, Bolzano Ludwig
  6. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 43, obraz 266, Bolzano von Kronstätt Ludwig
  7. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 43, obraz 260, Bolzano Friedrich
  8. ↑ Bolzano.cz: Život Bohdana Bolzana. www.bolzano.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-12. 
  9. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 43, obraz 257, Auguste Bolzano
  10. ↑ Úřadní oznamovatel. Národní listy. 13. 11. 1873, s. 3. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c Bolzano: Historie značky. www.bolzano.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-12. 
  12. ↑ Bolzanův nejnovější rošt. Posel z Prahy. 13. 1. 1876, s. 3. Dostupné online. 
  13. ↑ Vývoj průmyslu ve Slaném. Národní listy. 22. 10. 1927 (Příloha), s. 2. Dostupné online. 
  14. ↑ Salten.cz: Historie společnosti. www.salten.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  15. ↑ Bohdan Bolzano, s.r.o.
  16. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Bernarda Bolzana

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj