Teteven

Teteven
Тетевен
Teteven – znak
znak
Poloha
Souřadnice 42°55′4″ s. š., 24°15′27″ v. d.
Nadmořská výška 412 m n. m.
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Oblast Lovečská
Obština Teteven
Teteven
Teteven
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 8 991 (2022[1])
Etnické složení Bulhaři
Náboženské složení pravoslaví
Správa
Vznik 1421
Oficiální web www.teteven.bg
PSČ 5700
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teteven (bulharsky Тетевен) je město v Bulharsku s přibližně 10 tisíci obyvateli. Je centrem obštiny Teteven v Lovečské oblasti. Leží na řece Vit 110 km severovýchodně od Sofie.[2] V okolí města se nachází pohoří Stara Planina s horami Petrachilja, Ostrič a Červen. Díky horské přírodě je Teteven důležitým turistickým střediskem, tradici zde má i dřevozpracující průmysl.

Nachází se zde historické muzeum, Gloženský monastýr a monastýr svatého Ilji, vodopád Skoka a jeskyně Saeva Dupka.[3] Městský svátek připadá na 1. listopadu. Vyhlášenou místní specialitou je rybí polévka salamura.

Spisovatel Ivan Vazov prohlásil: „Dokud jsem nepoznal Teteven, byl jsem v Bulharsku jako cizinec.“

Historie

Katastr Tetevenu byl osídlen přinejmenším od 11. století př. n. l., což dokládá nález keramiky ze starší doby železné na vrcholu Treskavec (1051 m.). Obyvateli byli Thrákové z kmene Serdů.[4] Jméno města poprvé zmiňují zápisy z roku 1421, v pozdějších písemných materiálech je zapsáno pod názvem Tetüven nebo Tetüvene. Předpokládá se, že je odvozeno z příjmení rodiny Teťo, která se zde usadila a sídlo založila. Podle jiných názorů je název města odvozen od slova tětiva, protože město je nataženo jako tětiva podél řeky Vit. V 16. – 17. století město vzkvétalo, bylo tu 27 druhů řemesel a místní obchodníci byli napojeni na mezinárodní obchod. Město dostalo přezdívku Altin Teteven (Zlatý Teteven). V roce 1801 bylo město téměř úplně zničeno a vypáleno při vpádu kardžalijských nájezdníků; z 3 000 domů ve městě zůstaly jen čtyři. Město se pomalu vzpamatovalo a v 50. až 60. letech 19. století se stalo opět jedním z řemeslných center Bulharska, a to především v krejčovství, kožešnictví a řezbářství. Město bylo spravováno jako vakf. V roce 1871 zde Vasil Levski založil revoluční výbor, ale byli v něm zrádci, takže byl podobně jako okolní výbory rozprášen a mnozí jeho členové zatčeni a uvezněni. Podobná situace se opakovala po dubnovém povstání v roce 1876.

Obyvatelstvo

Ve městě žije 8 991 obyvatel a je zde trvale hlášeno 9 867 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[5][p 1]

Bulhaři Romové Turci ostatní: 72 (0.8 %)
  •   Bulhaři: 8 587 (93.8 %)
  •   Romové: 482 (5.3 %)
  •   Turci: 9 (0.1 %)
  •   ostatní: 72 (0.8 %)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. ↑ a b Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2022 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2022-12-15 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. ↑ Town Teteven. Guide Bulgaria [online]. [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Teteven, a haven in the Balkan Range keeping an ancient spirit and traditions. bnr.bg [online]. [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ IVANOV, Ivan T.; KAMENOV, Lilko D. Данни за металургична дейност през антчността на връх Трескавец. In: От региалното към нациалното, 5-6 септ. 2012 Трявна. В. Търново: Абагар, 2012-09-06. Dostupné online. (bulharsky)
  5. ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 

Externí odkazy

Zdroj