Teplárna České Budějovice

Teplárna České Budějovice
Výtopna na Okružní silnici
Výtopna na Okružní silnici
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 1994
Sídlo České Budějovice, Česko
Adresa sídla Novohradská 398/32, České Budějovice, 370 01, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti teplárenství
Obrat 981,6 mil. Kč (2021)[1]
870,4 mil. Kč (2020)[1]
Provozní zisk 29,2 mil. Kč (2021)[1]
27,5 mil. Kč (2020)[1]
Výsledek hospodaření 19,4 mil. Kč (2021)[1]
19,2 mil. Kč (2020)[1]
Celková aktiva 2,7 mld. Kč (2021)[1]
2,5 mld. Kč (2020)[1]
Vlastní kapitál 1,8 mld. Kč (2021)[1]
1,8 mld. Kč (2020)[1]
Zaměstnanci 230 (2021)[1]
Majitel České Budějovice (100 %)
Identifikátory
Oficiální web www.teplarna-cb.cz
IČO 60826835
LEI 315700EPODWIS43R1132
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teplárna České Budějovice, a.s. je teplárenský a elektrárenský provoz kombinující výrobu tepla a elektřiny.[2] Společnost má sídlo v Novohradské ulici a působí pouze na území města.[3]

Historie

Od založení do roku 1945

Historie tepelné elektrárny se váže ke smlouvě z roku 1907, kterou město ve Vídni uzavřelo se společností Internationale Elektrizität Gesellschaft (později AEG), která zahrnovala plán vybudovat městskou parní elektrárnu na jihovýchodním okraji města[4] v dnešní městské části U Novohradské,[5] protože se nacházel v blízkosti železniční dráhy a umožňoval tak vybudování vlečky. Odběr vody byl zajištěn z Mlýnské stoky. První kotle a parní stroje byly instalovány roce 1909, o čtyři roky později byl přidán turbogenerátor.[4]

Po roce 1945

Po válce začala příprava výstavby nového podniku a parovodní sítě už v rámci národního podniku Jihočeské elektrárny. Jižní větev parovodu dodávající energii do některých podniků ve městě začala pracovat roku 1948,[2] V roce 1962 byla zahájena výstavba nové teplárny na Novohradské ulici, v roce 1964 byla zahájena výstavba nového komínu, v roce 1965 byl uveden do provozu kotel K9 o výkonu 75t/h, v roce 1966 kotel K10 o výkonu 75t/h s turbínou TG2 o výkonu 12MWe, v roce 1972 kotel K11 o výkonu 150t/h, v roce 1973 uvedena do provozu turbína TG3 o výkonu 12MWe.V roce 1974 začal provoz parovodního napáječe Elektrárna Mydlovary – České Budějovice[4]. Na teplárnu se začaly napojovat místní průmyslové závody a vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel v nových částech města byla až do roku 1976 využívána během zimních špiček i stará elektrárna. V roce 1979 byl uveden do provozu kotel K12 s výkonem 150t/h, v roce 1980 byl uveden do provozu turbína TG4 o výkonu 25MWe.

V roce 1989 byl zahájen provoz výtopny na Okružní ulici ve Vrátě s jedním instalovaným uhelným kotlem o výkonu 75t/h.[2] K začátku roku 1994 se českobudějovická teplárna osamostatnila převedením na nově založenou akciovou společnost.[3][2] Roku 1996 proběhla rekonstrukce výtopny Vráto, při které byl navýšen její parní výkon na 100t/h. V roce 2000 teplárna ukončila dodávky páry přes mydlovarský napáječ z důvodu technického dožití Elektrárny Mydlovary .[2] V roce 2011 byla uvedena do provozu kondenzační turbína TG6 o výkonu 12MWe, která je využívána v letním období ke stabilizaci kombinované výroby tepla a elektřiny. Teplárna Novohradská a výtopna Vráto spotřebovala v roce 2013 celkem 340 tisíc tun hnědého uhlí ze Sokolovské uhelné. Odsíření obou kotlů K11 a K12 bylo uvedeno do zkušebního provozu 15.11.2015, zkolaudováno 3.1.2017. Součástí investice byla instalace primárních a sekundárních opatření na kotli K11, které sníží emise oxidu dusíku.

V roce 2019 začala stavba 26 km dlouhého horkovodního přivaděče z jaderné elektrárny v Temelíně, který má od roku 2020 pokrýt asi 30% výroby tepla.[6] V září roku 2022 byla zahájena přestavba kotle K12 po 43 letech provozu v podobě retrofitu, který umožní spalovat dřevní štěpku. Práce vyjdou na 1,5 miliardy Kč, hotovo bude v roce 2024 se sníženým výkonem kotle na 55t/h.

Provoz

Hlavní činnost společnosti se soustředí na výrobu, rozvod a obchodování s teplem, teplou užitkovou vodou a kondenzátem. Teplo se vyrábí spalováním hnědého uhlí a zemního plynu, elektřinu je produkují turbíny umístěné v areálu v Novohradské ulici a od roku 2011 také kondenzační turbína. Elektřinu potom odebírají distribuční společnost. Dodávka tepla ke spotřebiteli využívá teplonosné kvality páry o teplotě 535 °C a tlaku 9,35 MPa, případně horké či teplé vody. Teplota páry ve spotřebitelské síti je snižována na 220 °C o tlaku 0,7 - 0,8 MPa. V roce 2020 teplárna uváděla, že parní rozvody mají délku 97,3 km a rozvody horkovodních jsou dlouhé 22,9 km.[7]

Délka otopného období stanovuje vyhláška č. 194/2007 Sb. ze dne 17. července 2007,[8] která říká, že „otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku“. Tepelná energie se pak začíná dodávat poté, co „průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících“.[9]

Další činnost

Společnost se zabývá řadou souvisejících služeb. Nabízí provádění laboratorních analýz a vyhotovení vyjádření k sítím, prodává vedlejší výrobní produkty a nepotřebné zásoby a provozuje non-stop dispečink.[10]

Od roku 2010 se rekultivuje bývalé odkaliště teplárenského popílku mezi Českými Budějovicemi, Srubcem a Starými Hodějovicemi.[11] Dokončena by měla být v polovině roku 2021. Oblast o rozloze přibližně 50 hektarů bude osázena zelení a na předměstí tak vznikne přírodní lesopark.[12]

Zajímavosti

  • V areálu na Novohradské ulici je v provozu meteostanice, jejíž hodnoty lze sledovat na webu společnosti. Stránka zároveň uvádí teploty naměřené před 40 lety.[13]
  • Na komíně vrátecké výtopny od roku 2017 hnízdí sokoli. Speciálně vyrobená plechová budka je umístěna ve výšce 120 metrů a je možné ji sledovat prostřednictvím webkamery.[14][15][16]
  • V těsném sousedství teplárny se nachází Muzeum energetiky společnosti E.ON.[17] Návštěvu lze domluvit na telefonu uvedeném na webových stránkách města.[18]

Galerie

  • Vrátecká výtopna za rybníkem Bor
    Vrátecká výtopna za rybníkem Bor
  • Pohled na teplárnu z Černé věže
    Pohled na teplárnu z Černé věže
  • Komín teplárny za soumraku
    Komín teplárny za soumraku

Odkazy


Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k výroční zpráva. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e teplárna | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Teplárna České Budějovice, a.s.. www.eru.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. 
  4. ↑ a b c Historický vývoj [online]. České Budějovice: teplarna-cb.cz, rev. 2016-10-12 [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-09. 
  5. ↑ ArcGIS Web Application. www.arcgis.com [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ Horkovod z Temelína míří k Budějovicím, hotovou část už zahřívají. iDNES.cz [online]. 2019-08-01 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výroba tepla [online]. Rev. 2016-04-07 [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-30. 
  8. ↑ Otopné období - kdy začíná a kdy končí ? [online]. Rev. 2015-01-29 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ 194/2007 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tep.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Nabídka služeb [online]. teplarna-cb.cz [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-30. 
  11. ↑ Bývalé odkaliště u Srubce nedaleko Českých Budějovic se mění v přírodní lesopark. České Budějovice [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ Z bývalého odkaliště na Srubci bude po skončení rekultivace lesopark. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Meteostanice [online]. teplarna-cb.cz [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-07. 
  14. ↑ Ptáčata ohroženého sokola vyrůstají na komíně českobudějovické teplárny, můžete je sledovat online. www.jcted.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Na komíně teplárny se usadila samice sokola, díky kameře ji můžete sledovat. České Budějovice [online]. 2017-07-04 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ Na komíně budějovické teplárny zahnízdil sokolí pár, má tři mláďata. iDNES.cz [online]. 2019-05-13 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Mapy.cz. mapy.cz [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ Muzea. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj