Tepelská vrchovina

Tepelská vrchovina
Nejvyšší vrchol Tepelské vrchoviny Podhorní vrch od Vlkovic
Tepelská vrchovina
Nejvyšší bod 847 m n. m. (Podhorní vrch)
Rozloha 682 km²
Nadřazená jednotka Karlovarská vrchovina
Sousední
jednotky		 Podčeskoleská pahorkatina, Slavkovský les, Doupovské hory, Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina
Podřazené
jednotky		 Toužimská plošina, Bezdružická vrchovina, Žlutická vrchovina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Tepelská vrchovina na mapě Česka
Tepelská vrchovina na mapě Česka
Povodí Labe
Souřadnice 49°58′30″ s. š., 12°55′30″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIIC-2
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tepelská vrchovina je geomorfologický celek Krušnohorské soustavy o rozloze 682 km². Nejvyšším bodem je Podhorní vrch (847 m n. m.). Oblast je mírně zvlněnou plochou vrchovinou o střední nadmořské výšce 627 m n. m.

Vymezení

Tepelskou vrchovinu obklopuje ze severu Slavkovský les, ze severovýchodu Doupovské hory, z východu Rakovnická pahorkatina, z jihu Plaská pahorkatina, na západě se prostírá Podčeskoleská pahorkatina.

Na území celku se nenachází žádné velké sídlo, drobnými městy v jeho rámci jsou Teplá, Toužim, Bochov, Žlutice a Bezdružice. O něco větší města Mariánské Lázně a Planá leží již těsně mimo celek, při jeho západní hranici.

Členění

Tepelská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a deset okrsků:

  • IIIC2-A Toužimská plošina
    • IIIC2-A-a Útvinská plošina
    • IIIC2-A-b Mrázovská pahorkatina
    • IIIC2-A-c Mariánskolázeňská vrchovina
  • IIIC2-B Bezdružická vrchovina
    • IIIC2-B-a Michalohorská vrchovina
    • IIIC2-B-b Vidžínská vrchovina
    • IIIC2-B-c Hanovská pahorkatina
    • IIIC2-B-d Trhomenská vrchovina
    • IIIC2-B-e Krasíkovská vrchovina
  • IIIC2-C Žlutická vrchovina
    • IIIC2-C-a Bochovská vrchovina
    • IIIC2-C-b Vladařská vrchovina
Členění Tepelské vrchoviny: Severozápadní část představuje Útvinská plošina, na jihu se prostírá Bezdružická vrchovina, severovýchod území zaujímá Žlutická vrchovina.

Vodstvo

Severozápad území je odvodňován řekou Teplou a náleží tak do povodí Ohře, z jihozápadu voda odtéká do Berounky, jejím významným přítokem je např. Střela, která v oblasti pramení.

Geologie

Ve stavbě masívu převládají krystalické břidlice.

Externí odkazy

Zdroj