Tchienwanská jaderná elektrárna

Tchienwanská jaderná elektrárna
Stát	Čína Čína
Umístění	Lien-jün-kang
Stav	V provozu/Ve výstavbě
Začátek výstavby	1999
Dokončení	1. reaktor – 2006
Plánovaná životnost	minimálně 60 let
Vlastník	CNNC
Zhotovitel	Atomstrojexport
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	2 × 990 MW, 2× 1050 MW, 2× 1000 MW
Reaktory ve výstavbě	2 × VVER-1200
Typ reaktorů	VVER-1000, ACPR-1000, (ve výstavbě VVER-1200)
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	6608 MW
Výkon po dokončení	9008 MW
Plánovaný výkon	9008 MW
Souřadnice	34°41′13″ s. š., 119°27′35″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchienwanská jaderná elektrárna (čínsky v českém přepisu Tchien-wan che-tien-čan, pchin-jinem Tiánwān Hédiànzhàn, znaky zjednodušené 田湾核电站, tradiční 田灣核電站) je jaderná elektrárna v Čínské lidové republice, nacházející se poblíž města Lien-jün-kang v provincii Ťiang-su.

Historie a technické informace

Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v lokalitě Lien-jün-kang bylo potvrzeno mezinárodní dohodou mezi Ruskem (Atomstrojexport) a Čínou v roce 1992. Ruská společnost byla pověřena plněním závazků při projektování, dodávkách zařízení a materiálu, instalaci a zprovoznění stanice, včetně školení čínského personálu.

Náklady na výstavbu první fáze elektrárny činily 3 miliardy dolarů (1,8 miliardy eur), přičemž s výstavbou druhé fáze činily pouze 1,228 miliardy eur. Snížení nákladů bylo dosaženo mimo jiné zvýšením lokalizace výroby z 50 na 70 %.

První fáze

Celkem tato elektrárna zahrnuje šest reaktorů a další dva jsou ve výstavbě, elektrárna se tedy rozděluje na čtyři části. Výstavba elektrárny započala roku 1999. První dva tlakovodní reaktory typu VVER-1000/428 o výkonu 990 MW postavila ruská společnost Atomstrojexport, spadající pod Rosatom. První reaktor byl spuštěn 20. prosince roku 2005, 12. května 2006 byl první blok úspěšně synchronizován s čínskou elektrickou sítí a 16. srpna roku 2007 byl úspěšně spuštěn druhý reaktor.

Druhá fáze

Pro stavbu dalších dvou reaktorů byl zvolen opět Atomstrojexport, tentokrát s dvěma tlakovodními reaktory VVER-1000/428M, které v základu oproti typu 428 disponují několika dalšími bezpečnostními systémy navíc a o něco vyšším výkonem 1050 MW. Výstavba druhé fáze elektrárny započala roku 2013 nalitím prvního betonu do základů. Třetí reaktor byl spuštěn 30. prosince 2017 a čtvrtý 27. října 2018.

Třetí fáze

8. srpna 2020 proběhlo spuštění reaktoru č. 5 a 4. října 2020 byly dokončeny studené testy na energetické jednotce č. 6, který byl posléze spuštěn 2. července 2021. Oba tyto reaktory jsou čínské tlakovodní typu ACPR-1000 s výkonem rovných 1000 MW.

Čtvrtá fáze

6. listopadu 2018 podepsali Atomstrojexport a China National Nuclear Corporation smlouvy na výstavbu bloků 7 a 8. V obou budou ruské tlakovodní typu VVER-1200, každý s výkonem zhruba 1200 MW. Jedná se moderní ruské reaktory, které splňují mezinárodní normy pro bezpečnost jaderné energetiky.

V dubnu 2023 byla z Volgodonsku do elektrárny dopravena tlaková nádoba reaktoru pro 7. rozestavený blok.^[1]

Informace o reaktorech

Reaktor	Typ reaktoru	Výkon		Zahájení výstavby	Připojení k síti	Uvedení do provozu	Uzavření
		Čistý	Hrubý
Tchien-wan-1	VVER-1000/428	990 MW	1060 MW	20. 10. 1999	5. 12. 2006	17. 5. 2007
Tchien-wan-2	VVER-1000/428	990 MW	1060 MW	20. 9. 2000	14. 5. 2007	16. 8. 2007
Tchien-wan-3	VVER-1000/428M	1050 MW	1126 MW	27. 12. 2012	30. 12. 2017	14. 2. 2018
Tchien-wan-4	VVER-1000/428M	1050 MW	1126 MW	27. 9. 2013	27. 10. 2018	22. 12. 2018
Tchien-wan-5	ACPR-1000	1000 MW	1118 MW	27. 12. 2015	8. 8. 2020	8. 9. 2020
Tchien-wan-6	ACPR-1000	1000 MW	1118 MW	9. 7. 2016	11. 5. 2021	2. 7. 2021[2]
Tchien-wan-7	VVER-1200/491	1150 MW	1200 MW	19. 5. 2021		2028
Tchien-wan-8	VVER-1200/491	1150 MW	1200 MW	28. 2. 2022		2028

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тяньваньская АЭС na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchienwanská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons

Zdroj