Tazovský poloostrov

Tazovský poloostrov
Nejvyšší bod 89 m n. m.
Délka 200 km
Šířka 100 km
Sousední
jednotky		 Obský záliv
Tazovská zátoka
Světadíl Asie
Stát RuskoRusko Rusko
Tazovský poloostrov
Tazovský poloostrov
Povodí Ob, Taz
Souřadnice 68°35′ s. š., 76° v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tazovský poloostrov (rusky Тазовский полуостров) je poloostrov na severu Západosibiřské roviny, mezi Obským zálivem na západě a Tazovskou zátokou na východě v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu Ruské federace.[1]

Geografie

Délka poloostrova je přibližně 200 km, průměrná šířka je 100 km. Povrch je poměrně plochý, maximální výška poloostrova je do 90 metrů. Povrch je mírně nakloněný směrem na východ k Tazovské zátoce, na západě končí velkými útesy nad Obským zálivem.[2] V severní části dosahuje poloostrov maximální výšky 89 metrů nad mořem.[3]

Největší řekou na poloostrově je Pojlovojacha, která pramení v jižní části poloostrova a ústí do Tazovské zátoky. Největšími jezery na poloostrově jsou Sor (na severu) a Pyemelto (na severovýchodě).

Nejzápadnějším bodem poloostrova je mys Parusny, na severozápadě se nachází mys Krugly a na severovýchodě mys Povorotny.

Na poloostrově je tundrová keřovitá vegetace[1] a zakrslé břízy.[4]

Hospodářský význam

Na poloostrově jsou velká ložiska plynu, včetně Jamburgského plynového pole. Rozsáhlá těžba zemního plynu se provádí zejména v jižní části poloostrova. Průzkumné práce začali v roce 1980.

Na jihozápadě poloostrova se nachází těžařská osada Jamburg. Do obce vede železnice a silnice z Nového Urengoje. V blízkosti Jamburgu se nachází letiště.

Administrativně spadá poloostrov do Jamalsko-něneckého autonomního okruhu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тазовский_полуостров na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 683. 
  2. ↑ Тазовский полуостров. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Белорусова Ж.М. Многолетняя мерзлота на Тазовском полуострове и история ее развития в четвертичное время. www.evgengusev.narod.ru [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ ТАЗОВСКИЙ ПОЛУОСТРОВ: ГЛАВНАЯ СТРАНИЦА (список фотографий). ecosystema.ru [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 

Literatura

Zdroj