Tatenice

Tatenice
Tatenický zámek
Znak obce TateniceVlajka obce Tatenice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Lanškroun
Obec s rozšířenou působností Lanškroun
(správní obvod)
Okres Ústí nad Orlicí
Kraj Pardubický
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°52′16″ s. š., 16°41′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 886 (2023)[1]
Rozloha 26,81 km²[2]
Katastrální území Tatenice
Nadmořská výška 344 m n. m.
PSČ 561 31
Počet domů 302 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Tatenice 86
561 31 Tatenice
ou@tatenice.cz
Starosta Mgr. Vladimír Žák
Oficiální web: www.tatenice.cz
Tatenice
Tatenice
Další údaje
Kód obce 581046
Kód části obce 165182
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatenice (německy Tattenitz)[4] je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, ležící zhruba 8 km jihovýchodně od Lanškrouna a 13 km západně od Zábřehu. Protáhlá vesnice se rozkládá podél Hraničního potoka, levého přítoku Moravské Sázavy, na východním pomezí Podorlické pahorkatiny se Zábřežskou vrchovinou v historické zemi Morava. Osu sídla představuje silnice II/315, která se na jižním konci Tatenice křižuje se silnicí II/368. Žije zde 886[1] obyvatel.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Tatenici, které bylo odvozeno od osobního jména Taten (což byla odvozenina jména Tat, které bylo totožné se starým obecným tat - "zloděj") a znamenalo "Tatenovi lidé". Už během středověku přešlo jméno vesnice do jednotného čísla (první spolehlivý doklad z konce 15. století).[5]

Český statistický úřad v RSO eviduje u tohoto názvu jako správné obě gramatické varianty, jak v jednotném čísle, tak pomnožný tvar. Rovněž Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR uvádí u hesla Tatenice poznámku: „Užívá se jednotného i množného čísla, oba tvary jsou náležité.“

Oficiální webové stránky obce deklarují jako správný tvar pouze jednotné číslo, ta Tatenice.[6]

Historie

Tatenice v roce 1845

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Zdejší území leželo v tzv. Hřebečsku, po roce 1945 zde proto nastal odsun německého obyvatelstva následovaný příchodem Čechů z vnitrozemí, kteří zabrali jejich domy.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tatenici.
  • Zámek Tatenice byl postaven vlašskými italskými mistry Bomanmonem a Mottalou kolem roku 1600. Renesanční sloh, ve kterém je zámek postaven, měl v oblibě jeho majitel Ladislav Velen ze Žerotína, který sídlil v nedaleké Moravské Třebové. Taktéž vlastnil středověkou renesanční tvrz v Nemili u Zábřeha. Společně s rytířem a jeho regentem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu nechává zámek renesančně přestavět. Z původního čtyřkřídlého patrového zámku s arkádami a pískovcovými portály z Maletínského pískovce se dochovala pouze dvě křídla zdobená sgrafitovými psaníčky. V jeho interiérech lze nalézt impozantní štukované klenby. V zámku sídlí tatenický obecní úřad a hostům je k dispozici zámecká restaurace.
  • Kostel svatého Jana Křtitele, postaven v barokním stylu roku 1723
  • Sousoší Kalvárie
  • Sochy svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Rocha
  • Pětice smírčích křížů v obci

Doprava

Tatenický tunel, portál ke Krasíkovu.

Obyvatelé Tatenice mohou k dopravě využít autobusy zajišťující spojení s Moravskou Třebovou a Lanškrounem nebo osobní vlaky ze zastávky Tatenice na železničním koridoru Olomouc - Česká Třebová. Na bývalém úseku této trati se mezi Tatenicí a Krasíkovem, v katastru Krasíkova, nalézá nevyužívaný Tatenický tunel. Je dlouhý 146 metrů a nebyl ražen, ale vznikl jako zaklenutý skalní zářez. Jedná se o nejstarší dochovaný dvoukolejný tunel na území České republiky.[7]

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 575. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 575.
  6. ↑ PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.: Poradna ASČ: V Tatenici, či v Tatenicích?, Asociace češtinářů, 5. 2. 2018
  7. ↑ ZIMEK, Pavel. Příběh tunelů dráhy olomoucko-pražské [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2005 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj