Takačihó (1885)

Takačiho na pohlednici z roku 1905
Takačiho na pohlednici z roku 1905
Základní údaje
Vlajka
Typ chráněný křižník
Třída Naniwa
Zahájení stavby 1884
Spuštěna na vodu 1885
Uvedena do služby 1885
Osud 17. října 1914 potopen německým torpédoborcem S 90
Takticko-technická data
Výtlak 3700 t
Délka 91,4 m
Šířka 14 m
Ponor 5,7 m
Pohon
5234 kW
Rychlost 18,8 uzlu (34,8 km/h)
Posádka 352
Pancíř 51-76mm paluba
Výzbroj 2× 260mm kanón
6× 152mm kanón
6× 47mm kanón
4× torpédomet

Takačiho (高千穂) byl chráněný křižník japonského císařského námořnictva třídy Naniwa. Spolu se svou sesterskou lodí Naniwa byl prvním postaveným japonským chráněným křižníkem.

Stavba

Takačiho byl na zakázku císařského Japonska postaven v letech 1884–1885 ve Velké Británii loděnicí Armstrong Whitworth.

Konstrukce

Základní uspořádání plavidla

Loď byla silně vyzbrojena. V pancéřových barbetách na přídi a zádi byla umístěna dvě 260mm děla, která doplňovalo šest děl ráže 152 mm. Lehkou výzbroj tvořilo šest 47mm kanónů a křižník nesl i čtyři torpédomety.

Služba

Takačiho byl nasazen v první čínsko-japonské válce a dne 17. září 1894 bojoval v námořní bitvě na řece Jalu.[1] Dále se účastnil japonské invaze na Tchaj-wan v roce 1895 a potlačení Boxerského povstání v Číně o několik let později.

Další válkou, které se křižník účastnil, byla válka rusko-japonská v letech 1904–1905. Takačiho se nejprve podílel na potopení ruského chráněného křižníku Varjagbitvě u Čemulpcha. Ve dnech 27.–28. května 1905 také bojoval v rozhodující bitvě u Cušimy.

Takačiho byl jednou z japonských lodí ztracených při obléhání německé základny Čching-tao na počátku první světové války. Německý torpédoborec S 90 se jako jediná loď pokusil z obleženého přístavu uniknout a nechat se internovat v Číně. Vyplul 17. října 1914 a ještě té noci narazil na japonský svaz, tvořený právě křižníkem Takačiho a dělovým člunem Saga. Velitel lodi Brunner na japonské lodě zaútočil a Takačiho zasáhl třemi torpédy. Loď se potopila i s celou svou posádkou 271 mužů. Následujícího dne S 90 dosáhl čínských břehů, kde ho vlastní posádka potopila a nechala se internovat.[2]

Odkazy

Reference

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 142. 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj