Tajemství Ocelového města

Tajemství Ocelového města
Původní název Tajemství Ocelového města
Země původu ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazyk čeština
Délka 85 min
Žánry dobrodružný film
sci-fi film
Předloha Ocelové město
Námět Jules Verne
Scénář Ondřej Vogeltanz
Ludvík Ráža
Režie Ludvík Ráža
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jaromír Hanzlík
Martin Růžek
Josef Vinklář
Petr Kostka
Jan Potměšil
… více na Wikidatech
Produkce Barrandov Studio
Hudba Luboš Fišer
Kamera Jan Němeček
Kostýmy Irena Greifová
Střih Josef Valušiak
Zvuk Ivo Špalj
Výroba a distribuce
Premiéra 1. května 1978 (Československo)
Produkční společnosti Barrandov Studio
Československá televize
Distribuce Ústřední půjčovna filmů
Tajemství Ocelového města na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tajemství Ocelového města je český dobrodružný film pro mládež z roku 1978 natočený podle knihy Julese Verna Ocelové město.

Obsah

Dva bohatí muži si vybudují města. Doktor Sarrasin (Martin Růžek) postavil krásné město Fortuna, kdežto profesor Janus (Josef Vinklář) má své Ocelové město. Jedno město chce žít v míru, druhé město vyrábí obrovskou bombu se záhadnou látkou, která neničí budovy, ale zabíjí lidi. Sarrasinův zeť, inženýr Zodiak (Jaromír Hanzlík), je vyslán v přestrojení do Ocelového města, aby přišel záhadě na kloub a pomohl zachránit Fortunu před zničením. Janus se totiž rozhodl Fortunu zničit obrovským dělem, přespříliš velká nálož však dělo zničí a obsluha děla včetně profesora Januse zahyne.[1]

Obsazení

Jaromír Hanzlík Ing. Marcel Zodiak / Moltke
Martin Růžek dr. Sarrasin
Josef Vinklář prof. Janus
Petr Kostka Van Hulshov
Jan Potměšil Viktor
Taťjána Medvecká Alice
Josef Somr Vent
Petr Čepek Filbank

Dva scénáře

Ve spisovém archivu Filmového studia Barrandov se dochovala i první, obsáhlejší verze scénáře, více podobná Verneově knižní předloze. Nakonec byla ale redukována z důvodů rozpočtové náročnosti.

V ní má profesor Janus, stejně jako v knize dva typy granátů do dalekonosného děla. První je naplněn zkapalněným kysličníkem uhličitým, druhý obsahuje sto malých zápalných náloží, které se těsně před dopadem na cíl uvolní a způsobí sto požárů současně.

Janus z počátku váhá s použitím mrazivé střely se zkapalněným plynem. Ví se totiž, že je pod stálým tlakem a při výstřelu by mohla prasknout a způsobit katastrofu v místě výstřelu. Pro svůj první útok na Fortunu tedy zvolí zápalnou střelu. Vlivem vzteku z odhaleného špiona nechá zvětšit nálož v dělu. To způsobí, že střela dosáhne první kosmické rychlosti a skončí na oběžné dráze, jako umělá družice Země. Obyvatelé Fortuny, hlavně děti ji považují za "supermoderní silvestrovskou rachejtli", protože právě slaví Silvestra.

Po několika dnech následuje druhý pokus o útok na Fortunu. K ní Janus použije mrazivou střelu. Ta se, dle všech výpočtů, roztrhne v hlavni obřího děla a jeho obsluhu i s profesorem Janusem zahubí a zmrazí.

Příběh končí na terase vily ve Fortuně, kde Marcel se svým synem, kterého ve filmu hraje Tomáš Holý, a s Viktorem, kterého adoptuje, společně pozorují přelety první umělé družice Země...

Odkazy

Reference

  1. ↑ ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 133. 

Externí odkazy

Zdroj