Třída V 125

Třída V 125
Francouzský torpédoborec Buino (ex V 130)
Francouzský torpédoborec Buino (ex V 130)
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Francouzské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 11
Zahájení stavby 1916–1917
Spuštění na vodu 1917–1918
Uvedení do služby 1917–1918
Osud 5 nedokončeno
1 potopen
5 vyřazeno
Předchůdce třída B 122
Nástupce třída S 131
Technické údaje
Výtlak 924 t (standardní)
1188 t (plný)
Délka 81,7 m (na vodorysce)
82 m (celková)
Šířka 8,32 m
Ponor 4,12 m
Pohon 3 kotle, 2 parní turbíny
23 500 hp
Rychlost 34 uzlů
Dosah 2050 nám. mil při 17 uzlech
Posádka 105
Výzbroj 3× 105mm kanón (3×1)
6× 500mm torpédomet (2×2, 2×1, 8 torpéd)
24 min

Třída V 125 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo rozestavěno jedenáct jednotek této třídy. Do konce války jich bylo dokončeno šest. Po válce jich bylo pět internováno ve Scapa Flow, kde jeden potopila vlastní posádka a čtyři byly odtaženy na břeh. Pět torpédoborců si následně rozdělily vítězné státy. Po dvou jednotkách získala Francie a Velká Británie a jeden Japonsko. Čtyři však byly poškozeny při incidentu ve Scapa Flow a sešrotovány. Jediný V 130 do roku 1934 provozovalo francouzské námořnictvo.[1]

Stavba

Nejprve bylo objednáno šest torpédoborců mobilizačního typu 1916 (trupová čísla V 125–V 130). V letech 1916–1918 je postavila loděnice AG Vulcan Stettin ve Štětíně. Všechny byly zařazeny do služby. Pozdji bylo objednáno dalších pět torpédoborců tohoto typu (trupová čísla V 140–V 144). Jejich stavbu zahájily loděnice AG Vulcan Stettin ve Štětíně a Hamburku. Na konci války byly dokončeny ze 40–60 %. Dokončen nebyl žádný. Po válce byly sešrotovány.[2]

Jednotky třídy V 125:[2]

Jméno Loďstvo Zahájení stavby Spuštění na vodu Zařazena do služby Status
V 125 AG Vulcan Stettin 1916 18. května 1917 srpen 1917 V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 se jej při incidentu ve Scapa Flow pokusila potopit vlastní posádka. Najel na břeh. Předán Velké Británii. V roce 1922 sešrotován.
V 126 AG Vulcan Stettin 1916 30. června 1917 září 1917 V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 se jej při incidentu ve Scapa Flow pokusila potopit vlastní posádka. Najel na břeh. Předán Francii. V roce 1925 sešrotován.
V 127 AG Vulcan Stettin 1916 28. července 1917 říejn 1917 V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 se jej při incidentu ve Scapa Flow pokusila potopit vlastní posádka. Najel na břeh. Předán Japonsku. V roce 1922 sešrotován.
V 128 AG Vulcan Stettin 1916 11. srpna 1917 listopad 1917 V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 se jej při incidentu ve Scapa Flow pokusila potopit vlastní posádka. Najel na břeh. Předán Velké Británii. V roce 1922 sešrotován.
V 129 AG Vulcan Stettin 1916 19. října 1917 prosinec 1917 V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 při incidentu ve Scapa Flow potopen vlastní posádkou. Vyzvednut v srpnu 1925.
V 130 AG Vulcan Stettin 1916 20. listopadu 1917 únor 1918 V srpnu 1920 zařazen francouzským námořnictvem jako Buino (BO). Vyřazen 1934.
V 140 AG Vulcan Hamburg 1917 22. prosince 1917 listopad 1918 Nedokončen, 8. prosince 1920 během vlečení do šrotu ztroskotal a byl sešrotován na místě.
V 141 AG Vulcan Hamburg 1917 26. března 1917 – Nedokončen, sešrotován.
V 142 AG Vulcan Stettin 1917 25. září 1918 – Nedokončen, sešrotován.
V 143 AG Vulcan Stettin 1917 25. září 1918 – Nedokončen, sešrotován.
V 144 AG Vulcan Stettin 1917 10. října 1918 – Nedokončen, sešrotován.

Konstrukce

Hlavní výzbroj představovaly tři 105mm/42 kanóny Utof L/45 C/16 a šest 500mm torpédometů se zásobou osmi torpéd. Neseny byla dva jednohlavňové a dva dvojité torpédomety. Dále bylo neseno až 24 námořních min. Pohonný systém tvořily tři kotle Marine a dvě parní turbíny AEG-Vulcan o výkonu 23 500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 2050 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 170. (anglicky) 
  2. ↑ a b c V125 large torpedo boats (1917 - 1918) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj