Třída Trento
| Třída Trento | |
|---|---|
 Trieste
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Regia Marina |
| Typ | těžký křižník |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | 1925 |
| Spuštění na vodu | 1926–1927 |
| Uvedení do služby | 1928–1929 |
| Osud | potopeny |
| Nástupce | třída Zara |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 10 344 tn (standardní) 13 334 tn (plný) |
| Délka | 196,96 m |
| Šířka | 20,6 m |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 12 kotlů 150 000 hp |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Posádka | 723 |
| Výzbroj | 8× 203mm kanón (4×2) 16× 100mm kanón (8×2) 4× 40mm kanón (4×1) 4× 12,7mm kulomet 8× 533mm torpédomet |
| Pancíř | 70mm boky 50mm paluba 100mm věže |
| Letadla | 1× katapult 3× hydroplán |
Třída Trento byla první třída těžkých křižníků italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1929–1943. Některé prameny do této třídy řadí také pozdější těžký křižník Bolzano. Na základě třídy Trento byly rovněž vyvinuty argentinské těžké křižníky třídy Veinticinco de Mayo.
Stavba
Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Jejich stavba byla zahájena v roce 1925 a dokončeny byly v letech 1928–1929.
Jednotky třídy Trento:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Trento | 1925 | 4. října 1927 | 3. dubna 1929 | Dne 15. června 1942 potopen britskou ponorkou HMS Umbra. |
| Trieste | 1925 | 24. října 1926 | 21. prosince 1928 | Dne 10. dubna 1943 potopen v přístavu La Maddalena na Sardinii spojeneckým letectvem. |
Konstrukce
Výzbroj tvořilo osm 203mm/50 kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích, které byly rozmístěny po dvou na přídi a zádi trupu. Děla měla dostřel 27 500 metrů. Doplňovalo je šestnáct kanónů sekundární ráže 100 mm a protiletadlová výzbroj v podobě čtyř 40mm kanónů a čtyř 12,7mm kulometů. Plavidla také nesla čtyři dvojité torpédomety a jeden katapult se třemi hydroplány.
Pancéřování bylo poměrně silné. Boky kryl pancéřový pás o síle 70 mm, který shora uzavírala pancéřová paluba o síle 50 mm. Čela dělových věží měla sílu 100 mm. U následující třídy Zara bylo pancéřování ještě zesíleno, u posledního italského těžkého křižníku Bolzano, se konstruktéři k tomuto řešení vrátili. Pohonný systém tvořila čtyři turbínová ústrojí ve dvou strojovnách, které pohánělo dvanáct kotlů umístěných po čtyřech kusech ve třech kotelnách. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.
Operační nasazení
Trento byl nasazen v červenci 1940 v bitvě u Punta Stilo, oba křižníky také bojovaly v listopadu 1940 v bitvě u mysu Spartivento. Během britského útoku na Taranto v listopadu 1940 zasáhlo Trento letecké torpédo. Oba křižníky také bojovaly v Bitva u Matapanu v březnu 1941. Dne 21. listopadu 1941 Trieste těžce poškodila torpéda britské ponorky HMS Utmost.
V prosinci 1941 se Trento účastnil první bitvy u Syrty a stejný křižník bojoval i v druhé bitvě u Syrty v březnu 1942. V červnu 1942 se Trento účastnil bojů spojených s britskou Operací Vigorous a byl zde dne 15. června 1942 nejprve poškozen leteckým torpédem britského bombardéru Bristol Beaufort, startujícího z Malty a o několik hodin později potopen britskou ponorkou HMS Umbra.
Trieste kotvil v přístavu La Maddalena na Sardinii, když ho 10. dubna 1943 potopila spojenecká letadla. Po válce byl sešrotován.
Odkazy
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Trento na Wikimedia Commons
