Třída Tiger (1941)
| Třída Tiger | |
|---|---|
 HMS Tiger (C20)
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Royal Navy |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Minotaur |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 9550 t (standardní) 11 700 t (plný) |
| Délka | 169,3 m |
| Šířka | 19,51 m |
| Ponor | 7 m |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 4 tříbubnové kotle 80 000 shp |
| Rychlost | 31,5 uzlu |
| Posádka | 716 |
| Výzbroj | 4× 152mm kanón (2×2) 6× 76mm kanón (3×2) |
Třída Tiger byla třída lehkých křižníků Royal Navy, rozestavěných v době druhé světové války a dokončených dle přepracovaného návrhu v letech 1959–1961. Třídu tvořily tři jednotky provozované do přelomu 70. a 80. let. Byly to poslední postavené britské křižníky.
Pozadí vzniku
V roce 1941 byla zahájena stavba prvního z plánovaných pěti nových britských lehkých křižníků, vycházejících z třídy Minotaur. Do následujícího roku byly založeny kýly celkem čtyř lodí, ovšem konec války znamenal, že stavba ztratila prioritu a najednou byl lodí nadbytek. Stavba prvních tří jednotek, pojmenovaných Tiger, Bellerophon a Defence, proto byla roku 1946 zastavena. Stavba čtvrté jednotky Hawke byla zrušena před spuštěním na vodu a objednávka páté jednotky byla zrušena ještě před zahájením prací. V 50. letech námořnictvo začalo zkoumat možnost dostavby všech tří plavidel v modernizované podobě. Hlavní myšlenkou byla silná pancéřová ochrana plavidel a výzbroj tvořená plně automatickými děly, jejichž střelbu řídily moderní radary. Trojice dokončených křižníků byla do služby zařazena v letech 1959–1961. Plavidla dostala jména HMS Tiger (ex Bellerophon), HMS Lion (ex Defence) a HMS Blake (ex Tiger).
Jednotky třídy Tiger:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Vyřazen |
|---|---|---|---|---|
| HMS Tiger (C20) | 1. října 1941 | 25. října 1945 | 18. března 1959 | 1981 |
| HMS Lion (C34) | 24. června 1942 | 2. září 1944 | 20. července 1960 | 1975 |
| HMS Blake (C99) | 17. srpna 1942 | 20. prosince 1945 | 8. března 1961 | 1979 |
Konstrukce
Výzbroj plavidel tvořily čtyři 152mm kanóny ve dvoudělových věžích a šesti 76mm kanóny ve dvoudělových věžích. Všechny kanóny byly plně automatické. Pohonný systém tvořila čtyři turbínová soustrojí Parsons a čtyři tříbubnové kotle Admiralty. Nejvyšší rychlost dosahovala 31,5 uzlu.
Tiger a Blake byly v letech 1965–1973 přestavěny na velitelská plavidla flotil. Zadní dělovou věž u nich nahradila přistávací plocha pro vrtulníky a hangár umožňující uskladnění čtyř kusů typu Wessex či Sea King. Rovněž dvě věže se 76mm kanóny byly demontovány a nahrazeny protiletadlovými raketovými komplety Seacat.
Odkazy
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Tiger na Wikimedia Commons
