Třída Regina Margherita

Třída Regina Margherita
	Regina Margherita
Obecné informace
Uživatel	Regia Marina
Typ	predreadnought
Lodě	2
Osud	potopeny
Předchůdce	třída Ammiraglio di Saint Bon
Nástupce	třída Regina Elena
Technické údaje Regina Margherita
Výtlak	13 215 t (standardní); 14 093 t (plný)
Délka	138,7 m (max.)
Šířka	23,8 m
Ponor	8,81 m,
Pohon	28 kotlů; 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí; 21 790 hp
Palivo	uhlí
Rychlost	20,3 uzlu
Dosah	10 000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	812–900
Výzbroj	4× 305mm kanón (2×2); 4× 203mm kanón (4×1); 20× 76mm kanón (20×1); 2× 47mm kanón (2×1); 2× 37mm kanón (2×1); 2× 11,4mm kulomet (2×1); 4× 450mm torpédomet
Pancíř	150mm boky; 200mm věže; 150mm velitelská věž; 80mm paluba

Třída Regina Margherita byla třída predreadnoughtů Italského královského námořnictva z období první světové války. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1904–1916. Obě dvě bitevní lodě byly zničeny za první světové války. Třída představovala dobře vyzbrojená a rychlá plavidla s dobrými nautickými vlastnostmi, avšak za cenu slabšího pancéřování.^[2]

Stavba

Třídu navrhl italský konstruktér Benedetto Brin na základě požadavku námořnictva na moderní, dobře vyzbrojená a rychlá plavidla se slabším pancéřováním. To byl ostatně častý italský přístup k válečným lodím. Původně byla plánována smíšená výzbroj ve složení dvou 305mm kanónů a dvanácti 203mm kanónů, ale po Brinově smrti bylo její složení přehodnoceno a upraveno. Ve stavebním programu z roku 1898 byly objednány dvě jednotky pojmenované Regina Margherita a Benedetto Brin. V letech 1898–1905 je postavily italské loděnice Arsenale di La Spezia a loděnice Cantiere di Castellamare di Stabia.^[2]

Jednotky třídy Regina Elena:^[2]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámka
Regina Margherita	La Spezia	20. listopadu 1898	30. května 1901	14. dubna 1904	Dne 11. prosince 1916 se poblíž Valony potopila na dvou minách položených německou ponorkou SM UC 14.
Benedetto Brin	Castellamare di Stabia	30. ledna 1899	7. listopadu 1901	1. září 1905	Dne 27. září 1915 byla v Brindisi zničena vnitřní explozí způsobenou rakouskou sabotáží.

Konstrukce

Obě plavidla se mírně odlišovala svým výtlakem, pohonem a rychlostí. Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanón ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi. Doplňovaly je čtyři 203mm kanóny a dvanáct 152mm kanónů umístěných v kasematách. Lehkou výzbroj představovalo dvacet 76mm kanónů, dva 47mm, dva 37mm kanóny a dva 11,4mm kulomety Maxim. Výzbroj doplňovaly čtyři pevné 450mm torpédomety.^[2] Pohonný systém bitevní lodě Regina Margherita tvořilo 28 kotlů Niclausse a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 21 790 hp, které poháněly dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,3 uzlu. V případě její sesterské lodě Benedetto Brin to bylo 28 kotlů Belleville a parní stroje o výkonu 20 475 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b REGINA MARGHERITA battleships (1904 - 1905) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 343. (anglicky)