Třída Prinz Adalbert

Třída Prinz Adalbert
SMS Prinz Adalbert
SMS Prinz Adalbert
Obecné informace
Uživatel Vlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Typ Pancéřový křižník
Lodě 2
Osud potopeny
Předchůdce Prinz Heinrich
Nástupce třída Roon
Technické údaje
Výtlak 9000 t
Délka 120 m
Šířka 19,6 m
Ponor 7,3 m
Pohon 14 kotlů, 3 parní stroje
3 lodní šrouby
17 000 hp
Rychlost 20,5 uzlu
Posádka 557
Výzbroj 4× 210mm kanón (2×2)
10× 150mm kanón (10×1)
12× 88mm kanón (12×1)
4× 450mm torpédomet (4×1)
Pancíř paluba 50 mm
boky až 100 mm
velitelská věž 150 mm

Třída Prinz Adalbert byla třída pancéřových křižníků německého císařského námořnictva. Tvořily ji jednotky Prinz Adalbert a Friedrich Carl postavené v letech 1900–1904.[1] Obě lodě bojovaly v první světové válce a byly v ní ztraceny.

Stavba

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila loděnice Kaiserliche Werft Kiel v Kielu a druhou loděnice Blohm & Voss v Hamburku.[2]

Jednotky třídy Prinz Adalbert:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Prinz Adalbert Kaiserliche Werft Kiel 1900 1901 12. ledna 1904 Dne 23. října 1915 byl potopen poblíž lotyšského přístavu Liepāja torpédem britské ponorky HMS E8.
Friedrich Carl Blohm & Voss 1901 1902 12. prosince 1903 Dne 17. listopadu 1914 se západně od Klaipėdy potopil na minách.

Konstrukce

Prinz Adalbert

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 210mm kanóny ve dvoudělových věžích. Sekundární ráži představovalo deset 150mm kanónů. Lodě dále nesly dvanáct 88mm kanónů a čtyři torpédomety.[3] Pohonný systém tvořilo 14 kotlů a tři parní stroje o výkonu 17 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,5 uzlu.[2]

Osudy

Prinz Adalbert

Obě lodi této třídy bojovaly v první světové válce, byly však brzy ztraceny. Friedrich Carl operoval na Baltu. Dne 17. listopadu 1914 v 1:45 ráno narazil západně od Klaipėdy na dvě miny a v 7:15 se potopil.[4]

Prinz Adalbert zpočátku operoval v sestavě Širokomořského loďstva v Severním moři. Byl přidělen 4. předzvědné skupině kontradmirála Huberta von Rebeur-Paschwitz (pancéřové křižníky Roon, Yorck, Prinz Adalbert a Prinz Heinrich).[5] V listopadu 1914 byl odeslán na Balt. Počátkem roku 1915 ztroskotal na mělčině u mysu Steinort a byl těžce poškozen (oprava trvala do března 1915).[6] Dne 2. července 1915 vyplul společně s křižníkem Prinz Heinrich vstříc německým silám ohrožovaným ruskou eskadrou v bitvě u Östergarnu. U mysu Rixhöft byl Prinz Adalbert zasažen torpédem britské ponorky HMS E 9. Loď nabrala mnoho vody a silně se naklonila, tentokrát se ji ale ještě podařilo zachránit.[7] Nakonec byl Prinz Adalbert potopen 23. října 1915 poblíž lotyšského přístavu Liepāja torpédem britské ponorky třídy E HMS E8. Torpédo pravděpodobně zasáhlo sklady munice, protože se křižník potopil v obrovském výbuchu. Zahynulo 672 členů posádky.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MILFORD, Darren. Roon Class Armoured Cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c PRINZ ADALBERT armoured cruisers (1903-1904) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 140. 
  4. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 128. [Dále jen Hrbek (2001)]
  5. ↑ Hrbek 2001, s. 248.
  6. ↑ Hrbek 2001, s. 130.
  7. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 100. [Dále jen Hrbek (2001b)]
  8. ↑ Hrbek 2001b, s. 112.

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj