Třída Okba

Třída Okba / PR-72M
Triki (303)
Triki (303)
Obecné informace
Uživatel Marocké královské námořnictvo
Typ hlídková loď / dělový člun
Lodě 2
Osud aktivní (2015)
Technické údaje
Výtlak 375 t (standardní)
445 t (plný)
Délka 58,7 m
Šířka 7,6 m
Ponor 2,5 m
Pohon 4 diesely
Rychlost 28 uzlů
Dosah 2500 nám. mil při 16 uzlech
Posádka 53
Výzbroj 76mm kanón OTO Melara
1× 40mm kanón Bofors
2× 12,7mm kulomet

Třída Okba (či třída PR-72M) je třída hlídkových lodí (popř. dělových člunů) marockého královského námořnictva. Třídu tvoří dvě jednotky pojmenované Okba (302) a Triki (303).[1] Oba postavené čluny jsou stále v aktivní službě.

Stavba

Stavba dvojice dělových člunů byla Marokem objednána u francouzské loděnice Societe Francaise de Constructions Navales (SFCN). Na základě typové řady PR-72 pak byla postavena ještě hlídková loď Njambuur (PR-72MS) pro Senegal a šestice korvet třídy Velarde (PR-72P) pro Peru. Čluny byly postaveny loděnicí SFCN ve Villeneuve-la-Garonne v letech 19751977.

Jednotky třídy Okba:[2]

Jméno Spuštění na vodu Dokončení Status
Okba (302) 10. října 1975 16. prosince 1976 aktivní
Triki (303) 2. února 1976 12. července 1977 aktivní

Konstrukce

Plavidla jsou vybavena navigačním radarem DECCA. Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara Compact v dělové věži na přídi, který doplňuje jeden 40mm kanón Bofors a dva 12,7mm kulomety. Pohonný systém tvoří čtyři diesely SACM AGO 195V16 o celkovém výkonu 11 000 hp, které pohánějí dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 28 uzlů.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. Class PR 72 Patrol Boat [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (anglicky) 
  2. a b Okba (PR 72) class Patrol Vessel [online]. Seaforces.org [cit. 2015-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. World Navies Today: Morocco [online]. Hazegray.org [cit. 2015-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Zdroj