Třída Maros (1871)

Třída Maros
Maros
Maros
Obecné informace
Uživatel Vlajka K. u. k. Kriegsmarine Rakousko-uherské námořnictvo
Typ monitor
Lodě Maros
Leitha
Předchůdce
Nástupce třída Körös
Technické údaje
Výtlak 310 t
Délka 50 m
Šířka 8,12 m
Ponor 1,07 m
Pohon Po dokončení:
2x parní stroj
320 k indikovaný

Po modernizaci 1893/1894:
parní stroje a kotle Schichau Elbing
700 k indikovaný[1]
Palivo 16 t uhlí[1]
Rychlost 8,3 uzlů[1]
Dosah 600 km
Posádka 57
Výzbroj Po dokončení:
2× 150 mm L/21 Wahrendorff (1×II)

Po modernizaci 1893/1894:
1× 120 mm L/33 Krupp
2× 47 mm L/33 Hotchkiss
1× 8mm kulomet Salvator-Dormus M1893[1]
Pancíř 44 mm boky
44-51 mm věž
19 mm paluba[1]

Třída Maros byla třída monitorů rakousko-uherského námořnictva. Skládala se z jednotek Maros a Leitha. Navrhl je Josef von Romako. Pojmenovány byly po řekách Litava a Mureş.

Stavba obou lodí byla budapešťským loděnicím zadána roku 1870. Roku 1872 byly dokončeny s výzbrojí dvou rakouských 150mm děl o délce hlavně 21 ráží a předním nabíjením. Oba kanóny byly umístěny v pancéřové dělové věži na přídi. Prvním bojovým nasazením obou monitorů bylo ostřelování pozic srbské armády během okupace Bosny roku 1878. Při modernizaci v letech 1893–1894 dostaly obě lodi nové stroje, kotle a výzbroj. Poté nesly ve věži jeden 120mm kanón, vyrobený německou firmou Krupp a několik kanónů a kulometů menší ráže.

Dalším intenzivní bojové nasazení lodí proběhlo během prvních let první světové války. V letech 1914–1915 se účastnily zejména operací proti Srbsku. Poté, co do války roku 1916 vstoupilo Rumunsko, byly nasazeny v rumunském tažení. V letech 1917–1918 již nebyly bojově používány a došlo k jejich vyřazení.[2]

Po skončení první světové války byly oba monitory třídy Maros v Óbudě demobilizovány a odzbrojeny. Nově vzniklá maďarská republika rad je ovšem znovu vyzbrojila a bojově nasadila — například i proti Československu během maďarsko-československé války. Po zániku republiky rad byly monitory předány zástupcům Dohody až doby, než bylo rozhodnuto o jejich dalším osudu. Počátkem roku 1921 byly oba sesterské monitory ve Vídni rozebrány. Maros byl sešrotován, zatímco trup Leithy byl použit jako ponton.[3]

Reference

  1. a b c d e TVRDÝ, Jaroslav. Dunaj v plamenech: Velká válka. Praha: Ares & Mare Czech, 2016. ISBN 978-80-86930-88-6. S. 17 až 19. 
  2. HUBERT, Miroslav. Monitory na Dunaji 1860–1945. HaPM. Říjen 1995, roč. V, čís. 10, s. 36. ISSN 1210-1427. 
  3. HUBERT, Miroslav. Monitory na Dunaji 1860–1945 (dokončení). HaPM. Listopad 1995, roč. V, čís. 11, s. 10. ISSN 1210-1427. 

Literatura

  • HUBERT, Miroslav. Monitory na Dunaji 1860–1945. HaPM. Říjen 1995, roč. V, čís. 10, s. 36–38. ISSN 1210-1427. 
  • HUBERT, Miroslav. Monitory na Dunaji 1860–1945 (dokončení). HaPM. Listopad 1995, roč. V, čís. 11, s. 10–16. ISSN 1210-1427. 
  • PAWLIK, Georg; CHRIST, Heinz; WINKLER, Herbert. Die K.u.K. Donauflottille 1870 - 1918. Graz: H. Weishaupt Verlag, 1997. ISBN 3-900310-45-9. (německy) 
  • TVRDÝ, Jaroslav. Dunaj v plamenech: Velká válka. Praha: Ares & Mare Czech, 2016. ISBN 978-80-86930-88-6. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Maros na Wikimedia Commons
  • GOGIN, Ivan. K-U-K MARINE - AUSTRO-HUNGARIAN NAVY (AUSTRIA-HUNGARY): OTHER FIGHTING SHIPS: LEITHA river monitors (1871) [online]. navypedia.org, 2014 [cit. 2019-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj