Třída Lazaga

Třída Lazaga
Cardasó
Cardasó
Obecné informace
Uživatelé Španělské námořnictvo
Kolumbijské námořnictvo
Marocké královské námořnictvo
Typ hlídková loď
Lodě 10
Osud aktivní
Nástupce třída Barceló
Technické údaje
Výtlak 275 t (standardní)
399 t (plný)
Délka 58 m
Šířka 7,6 m
Ponor 2,8 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 31 uzlů
Dosah 3000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 34
Výzbroj 1× 76mm kanón
1× 40mm kanón
2× 20mm kanón (2×1)
6× 324mm torpédomet (2×3)

Třída Lazaga je třída hlídkových lodí postavených v druhé polovině 70. let pro Španělské námořnictvo na základě projektu FBP-57 německé loděnice Lürssen. Celkem bylo postaveno 10 člunů této třídy, z toho šest pro Španělsko a čtyři další pro Maroko. Po vyřazení ze služby ve španělském námořnictvu dva čluny získalo Kolumbijské námořnictvo. Marocké čluny jsou stále v aktivní službě.

Stavba

Plavidla této třídy byla navržena německou loděnicí Lürssen na základě její typové řady FBP-57 (číslo značí délku trupu v metrech). Deset plavidel této třídy bylo postaveno v letech 1973–1982. Část lodí byla postavena loděnicí Lürssen a část španělskou loděnicí Izar v Cadizu.

Jednotky třídy Lazaga:[1]

Jméno Vstup do služby Status
Lazaga (P-01) 1975 Vyřazen.
Alsedo (P-02) 1977 Vyřazen.
Cadarso (P-03) 1976 Od roku 2011 kolumbijská ARC Jorge Enrique Márquez Durán (PO-43), aktivní.
Villaamil (P-04) 1977 Vyřazen.
Bonifaz (P-05) 1977 Vyřazen.
Recalde (P-06) 1977 Od roku 2009 kolumbijská ARC Capitán Pablo José de Port (PO-42), aktivní.
Commandant el Khattabi (304) 3. června 1981 Aktivní.
Commandant Boutouba (305) 11. prosince 1981 Aktivní.
Commandant el Harti (306) 25. února 1982 Aktivní.
Commandant Azouggarh (307) 2. srpna 1982 Aktivní.

Konstrukce

Raketové čluny Bonifaz (PC-05) a Lazaga (PC-01) v roce 1983
Marocká loď Commandant Azouggarh (307) v roce 2010

Hlavňovou výzbroj španělských člunů tvořil jeden 76mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi, jeden 40mm kanón Breda-Bofors a dva 20mm kanóny Oerlikon. Plavidla dále nesla dva trojhlavňové 324mm torpédomety sloužící k napadání ponorek. Ty byly vyhledávány pomocí sonaru typu Signaal WM-22. V případě potřeby bylo možné výzbroj posílit o čtyři protilodní střely Boeing Harpoon. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU. Nejvyšší rychlost dosahuje 31 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Class Lazaga Patrol Boat [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-14. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Zdroj