Třída Lascos

Třída Lascos / La Combattante IIIN
Blessas (P21)
Blessas (P21)
Obecné informace
Uživatel Řecké námořnictvo
Typ raketový člun
Lodě 10
Osud 9 aktivních (2015)
1 ztracen
Předchůdce třída Osprey 55
Technické údaje Třída Laskos
Výtlak 385 t (standardní)
447 t (plný)
Délka 56,65 m
Šířka 8 m
Ponor 2,7 m
Pohon 4 diesely
Rychlost 36,5 uzlu
Dosah 2800 nám. mil při 10 uzlech
Posádka 42
Výzbroj 76mm kanón OTO Melara (2×1)
4× 30mm kanón (2×2)
MM.38 Exocet (2×2)
2× 533mm torpédomet
Technické údaje Třída Kavaloudis
Rychlost 32,5 uzlu
Výzbroj 2× 76mm kanón (2×1)
4× 30mm kanón (2×2)
Penguin (6×1)

Třída Lascos je třída raketových člunů řeckého námořnictva. Celkem bylo postaveno 10 jednotek této třídy, která se dělí na podtřídu Lascos a novější Kavaloudis. Plavidla patří do francouzské rodiny raketových člunů typu La Combattante – v tomto případě jde o verzi La Combattante IIIN.

Stavba

Plavidla navrhla francouzská loděnice Constructions Mécaniques de Normandie (CMN). Celkem bylo ve dvou skupinách postaveno 10 jednotek této třídy. Po čtyřech kusech podtřídy Lascos, postavených loděnicí CMN v Cherbourgu následovalo šest vylepšených plavidel podtřídy Kavaloudis, které postavila řecká loděnice Hellenic Shipyards ve Skaramangasu. Do služby byla plavidla přijata v letech 1977–1981.

Jednotky třídy Lascos:[1][2]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Lascos (P20) 1976 2. dubna 1977 aktivní
Blessas (P21) 1976 19. července 1977 aktivní
Mikonios (P22) 1977 8. listopadu 1977 aktivní
Troupakis (P23) 1977 10. února 1978 aktivní
Kavaloudis (P24) 1979 14. července 1980 aktivní
Kostakos (P25) Dne 4. listopadu 1996 ztracen po srážce s civilní lodí.[3]
Degiannis (P26) 1980 11. listopadu 1980 aktivní
Xenos (P27) 1980 31. března 1981 aktivní
Simitzopoulos (P28) 1980 12. října 1981 aktivní
Starakis (P29) 12. října 1981 aktivní

Konstrukce

Třída Lascos

Hlavňovou výzbroj první skupiny této třídy tvoří dva 76mm kanóny OTO Melara ve věžích na přídi a na zádi, které doplňují dva 30mm dvoukanóny ve věžičkách v zadní části nástavby. Údernou výzbroj plavidel tvoří čtyři protilodní střely MM.38 Exocet. Plavidla byla rovněž vybavena dvěma 533mm torpédomety. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 20V 538 TB92, každý o výkonu 12 720 kW. Motory pohánějí čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 36,5 uzlu.

Třída Kavaloudis

Hlavňovou výzbroj druhé skupiny této třídy tvoří dva 76mm kanóny Oto Melara ve věžích na přídi a na zádi, které doplňují dva 30mm dvoukanóny ve věžičkách v zadní části nástavby. Údernou výzbroj plavidel tvoří šest protilodních střel Penguin. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 20V 538 TB91, každý o výkonu 11 460 kW. Motory pohánějí čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 32,5 uzlu.

Odkazy

Reference

  1. Class Combattante IIIN Patrol Boat
  2. Combattante IIIB. www.hellas.org [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-18. 
  3. P25 Antipliarchos Kostakos Combattante IIIN (Patrol Boat)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 

Zdroj