Třída Kashin

Projekt 61 / třída Kashin
Krasnyj Kavkaz
Krasnyj Kavkaz
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Polské námořnictvo
Indické námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 25
Osud aktivní (2023)
Předchůdce Projekt 57 / třída Kanin
Nástupce Projekt 956 / třída Sovremennyj
Technické údaje projekt 61[1]
Výtlak 3 440 t (standardní)
4 290 t (plný)
Délka 144 m
Šířka 15,8 m
Ponor 4,46 m
Pohon COGAG
Rychlost 34 uzlů (63 km/h)
Dosah 3 500 nám. mil (6 480 km) při 18 uzlech (33 km/h)
Posádka 266 důstojníků a námořníků
Výzbroj 4× M-1 Volna (2×2, 32 ks.)
4× AK-726 (2×2)
5× 553mm torpédomet (1hl.)
2× RBU-1000 (2×1)
2× RBU-6000 (2×1)
Letadla 1× vrtulník
Technické údaje projekt 61M[1]
Výzbroj 4× M-1 Volna (2×2, 32 ks.)
4× AK-726 (2×2)
4× P-15 Termit (4×1)
4× AK-630 (4×1)
5× 553mm torpédomet (1hl.)
2× RBU-6000 (2×1)
Letadla 1× vrtulník

Projekt 61 (v kódovém označení NATO třída Kashin) je třída raketových torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války. Primárně byly navrženy k boji proti vzdušným cílům a ponorkám. Celkem jich bylo postaveno 25 kusů, z toho 20 pro SSSR a pět pro Indii. Druhým zahraničním uživatelem třídy bylo Polsko. Ruské námořnictvo provozuje poslední plavidlo této třídy, přičemž také všechny indické torpédoborce jsou ve službě (2018).

Stavba

V letech 1959–1974 bylo pro sovětské námořnictvo postaveno 20 jednotek této třídy. Poté bylo postaveno ještě pět modifikovaných plavidel pro indické námořnictvo. Jejich označení je třída Rajput.

Jednotky projektu 61:

Jméno Uživatel Verze Založený kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Komasomolec Ukrajiny SSSR Projekt 61 1959 31. prosince 1960 23. listopadu 1964 Vyřazen 1991.
Soobrazitělnyj SSSR Projekt 61 1960 4. listopadu 1961 23. listopadu 1963 Vyřazen 1992.
Provornyj SSSR Projekt 61 1961 21. dubna 1962 22. ledna 1965 Přestavěn na zkušební nosič protiletadlového raketového kompletu Uragan (v kódu NATO SA-N-7). Vyřazen 1990.
Ogněvoj SSSR Projekt 61 1962 31. května 1963 21. ledna 1965 Modernizován na verzi projekt 61Mod, vyřazen 1989.
Obrazcovyj SSSR Projekt 61 1963 23. února 1964 2. listopadu 1965 Vyřazen 1993.
Odarennyj SSSR Projekt 61 1963 11. září 1964 11. ledna 1966 Vyřazen 1990.
Otvažnyj SSSR Projekt 61 1963 17. října 1964 25. ledna 1965 Modernizován na verzi projekt 61Mod, vyřazen 1989. Roku 1975 se potopil při havárii.
Slavnyj SSSR Projekt 61 1964 24. dubna 1965 17. října 1966 Vyřazen 1991.
Strojnyj SSSR Projekt 61 1964 28. července 1965 30. prosince 1966 Modernizován na verzi projekt 61Mod. Vyřazen 1993.
Stěreguščij SSSR Projekt 61 1964 20. února 1966 7. ledna 1967 Vyřazen 1993.
Krasnyj Kavkaz SSSR Projekt 61 1964 9. února 1966 13. října 1967 Vyřazen 1994.
Rešitělnyj SSSR Projekt 61 1965 30. června 1966 11. ledna 1968 Vyřazen 1989.
Smyšlennyj SSSR Projekt 61 1965 22. října 1966 21. října 1968 Modernizován na verzi projekt 61Mod. Vyřazen 1993.
Strogij SSSR Projekt 61 1966 29. dubna 1967 8. ledna 1969 Vyřazen 1994.
Smětlivyj SSSR Projekt 61 1966 26. srpna 1967 21. října 1969 Aktivní.[2]
Smělyj SSSR Projekt 61 1966 6. února 1968 9. ledna 1970 Modernizován na verzi projekt 61Mod. Roku 1988 zapůjčen Polsku jako ORP Warszawa, později odkoupen, vyřazen 2003.
Krasnyj Krym SSSR Projekt 61 1968 28. února 1969 9. ledna 1970 Vyřazen 1994.
Sposobnyj SSSR Projekt 61 1969 11. dubna 1970 27. října 1971 Vyřazen 1993.
Skoryj SSSR Projekt 61 1970 26. února 1971 31. října 1972 Vyřazen 1994.
Sděržannyj SSSR Projekt 61Mod 1971 29. února 1972 7. února 1974 Vyřazen 1994.
Rajput (D 51) Indie Projekt 61ME 30. září 1980 Aktivní.
Rana (D 52) Indie Projekt 61ME 28. června 1982 Aktivní.
Ranjit (D 53) Indie Projekt 61ME 24. ledna 1983 Aktivní.
Ranvir (D 54) Indie Projekt 61ME 28. srpna 1986 Aktivní.
Ranvijay (D 55) Indie Projekt 61ME 15. ledba 1988 Aktivní.

Konstrukce

Torpédoborec Smětlivyj je posledním torpédoborcem své třídy stále provozovaným ruským námořnictvem. Na snímku z roku 2013 kotví v maltském přístavu Valletta

Projekt 61

Trup je rozdělen na 13 vodotěsných oddělení.[3] Hlavňovou výzbroj tvoří dva dvouhlavňové 76mm kanóny AK-726, umístěné v dělových věžích na přídi a na zádi. K obraně proti letadlům slouží dvě dvojitá odpalovací zařízení řízených střel M-1 Volna (v kódu NATO SA-N-1) se zásobou 32 střel. K ničení ponorek slouží jeden pětihlavňový 533mm torpédomet, dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-1000 a další dva typu RBU-6000. Na palubě se dále nachází přistávací plošina pro protiponorkový vrtulník Kamov Ka-25, ovšem hangár nikoliv.[4] Pohonný systém je koncepce COGAG. Tvoří jej čtyři plynové turbíny o celkovém výkonu 72 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 34 uzlů.[1]

Projekt 61Mod

Polský torpédoborec ORP Warszawa po vyřazení a částečném odstrojení

V 70. letech bylo šest jednotek modernizováno na verzi Projekt 61M. Jejich trup byl o dva metry prodloužen. Výzbroj byla rozšířena o čtyři protilodní střely P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2) a čtyři systémy blízké obrany AK-630 s 30mm rotačním kanónem. Modernizována byla také elektronika, včetně nového sonaru. Naopak vrhače RBU-1000 byly odstraněny.[3]

Operační služba

Torpédoborec Otvažnyj utrpěl fatální poškození způsobené požárem a výbuchy ve skladu řízených střel M-1 Volna. Dne 30. srpna 1974 se potopil v Černém moři.[3] Zemřelo cca 300 námořníků.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 94. 
  2. ↑ 810 Smetlivyy [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b c Project 61 Kashin class Project 61 Kashin Mod class Guided Missile Destroyer [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-04-22 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Pejčoch, Novák a Hájek, 1998, s. 87.
  5. ↑ Pejčoch, Novák a Hájek, 1998, s. 88.

Externí odkazy

Zdroj