Třída Infanta Maria Teresa

Třída Infanta Maria Teresa
	Infanta Maria Teresa
Obecné informace
Uživatel	Španělské námořnictvo
Typ	pancéřový křižník
Lodě	3
Osud	potopeny
Nástupce	Emperador Carlos V
Technické údaje
Výtlak	6890 t
Délka	103,63 m (mezi svislicemi); 110,94 m (celková)
Šířka	19,87 m
Ponor	6,58 m
Pohon	2 parní stroje s trojnásobnou expanzí; 2 lodní šrouby
Rychlost	20,2 uzlu
Posádka	484
Výzbroj	2× 279mm kanón (2×1); 10× 140mm kanón (10×1); 8× 12liberní kanón (8×1); 10× 3liberní kanón (10×1); 8× kulomet Nordenfeld; 2× kulomet Maxim; 8× torpédomet
Pancíř	254-305mm boky; 229mm barbety; 51–76mm paluba; 305mm můstek

Třída Infanta Maria Teresa byla lodní třída pancéřových křižníků španělského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Všechny tři byly potopeny ve španělsko-americké válce roku 1898.

Stavba

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Objednány byly roku 1889. Stavbu zajistila loděnice v Bilbau. Na vodu byly spuštěny v letech 1890–1891.^[1]

Jednotky třídy Infanta Maria Teresa:^[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěn	Vstup do služby	Osud
Infanta Maria Teresa	Arsenal del Bilbao	1890	30. srpna 1890	1893	Dne 3. července 1898 potopen v bitvě u Santiaga de Cuba.
Vizcaya	Arsenal del Bilbao		8. července 1891	1893	Dne 3. července 1898 potopen v bitvě u Santiaga de Cuba.
Almirante Oquendo	Arsenal del Bilbao	1889	4. října 1891	1893	Dne 3. července 1898 potopen v bitvě u Santiaga de Cuba.

Konstrukce

Křižníky byly silně vyzbrojené, ale slabě chráněné pancéřováním. Hlavní výzbroj představovaly dva 279mm kanóny Hontoria ve slabě chráněných barbetách na přídi a na zádi a dále deset 140mm kanónů na otevřené horní palubě, chráněné lehkými štíty. Všechny byly zranitelné dělostřelbou. Doplňovalo je osm dvanáctiliberních kanónů, deset tříliberních kanonů Hotchkiss, osm kanónů Nordenfeld, dva kulomety Maxim a osm torpédometů. Boční pancéřový pás měl sílu 254-305 mm, barbety 229 mm, paluba 51–76 mm a můstek 305 mm. Křižníky poháněly dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 13 700 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,2 uzlu. Neseno bylo 1050 tun uhlí.^[1]