Třída Gazelle
| Třída Gazelle | |
|---|---|
 SMS Nymphe
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel |
 Kaiserliche Marine
|
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 10 |
| Předchůdce | třída Victoria Louise |
| Nástupce | třída Bremen |
| Technické údaje Gazelle | |
| Výtlak | 2643 t (standardní) 2963 t (plný) |
| Délka | 104,4 m (na vodorysce) 105 m (celková) |
| Šířka | 12,2 m |
| Ponor | 5,53 m |
| Pohon | 8 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Dosah | 3570 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 249 |
| Výzbroj | 10× 105mm kanón (10×1) 3× 450mm torpédomet |
| Pancíř | 20–25mm paluba s 50mm konci 50mm štíty děl 80mm velitelská věž |
Třída Gazelle byla lodní třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1900–1904. V první světové válce byly potopeny tři křižníky a čtvrtý byl neopravitelně poškozen. Přeživší šestici provozovala meziválečná německá Reichsmarine. Jeden křižník byl potopen za druhé světové války.
Stavba
Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Germaniawerft a Howaldtswerke v Kielu, AG Weser v Brémách, Kaiserliche Werft Danzig v Danzigu. Do služby byly přijaty v letech 1907–1908.[1]
Jednotky třídy Gazelle:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Gazelle | Germaniawerft | 1897 | 31. března 1898 | 6. října 1900 | Od roku 1916 hulk. |
| Niobe | AG Weser | 1898 | 18. července 1899 | 25. června 1900 | V letech 1917–1922 plovoucí kasárna. Roku 1925 převzat Jugoslávií jako Dalmacija. Dne 11. září 1943 zajat Itálií jako Cattaro, předán Chorvatsku jako Zniam a dne 22. prosince 1943 potopen. |
| Nymphe | Germaniawerft | 1898 | 21. listopadu 1899 | 20. září 1900 | Vyškrtnut 1931. |
| Thetis | Kaiserliche Werft Danzig | 1899 | 3. července 1900 | 14. září 1901 | Vyškrtnut 1929. |
| Ariadne | AG Weser | 1899 | 10. srpna 1900 | 18. května 1901 | Dne 28. srpna 1914 potopen. |
| Amazone | Germaniawerft | 1899 | 6. října 1900 | 15. listopadu 1901 | Vyškrtnut 1929. |
| Medusa | AG Weser | 1900 | 5. prosince 1900 | 26. července 1901 | V letech 1917–1922 pomocná loď, od roku 1929 plovoucí kasárna. Od července 1940 plovoucí protiletadlová baterie. Dne 3. května 1945 potopen vlastní posádkou. |
| Frauenlob | AG Weser | 1901 | 22. března 1902 | 17. února 1903 | Dne 31. května 1916 potopen. |
| Arcona | AG Weser | 1901 | 22. října 1902 | 12. května 1903 | V letech 1919–1920 depotní loď, později plovoucí kasárna. Od května 1940 plovoucí protiletadlová baterie. Dne 3. května 1945 potopen vlastní posádkou. |
| Undine | Howaldtswerke | 1901 | 11. prosince 1902 | 5. ledna 1904 | Dne 7. listopadu 1911 potopen. |
Konstrukce
Křižníky nesly deset 105mm kanónů a dva torpédomety. Tato výzbroj se stala standardem i pro několik následujících tříd. Pancéřování se omezilo na pancéřovou palubu silnou 50 mm.[2]
Osudy
Křižníky bojovaly v první světové válce, ale v první linii sloužily jen do bitvy u Jutska roku 1916. Tři jednotky byly ve válce potopeny. Ariadne potopily dne 28. srpna 1914 v první bitvě u Helgolandské zátoky britské bitevní křižníky, Undine potopila 7. listopadu 1915 v Baltském moři britská ponorka E 19 a Frauenlob byl potopen palbou britských křižníků v nočním boji v bitvě u Jutska. Gazelle navíc v Baltském moři těžce poškodil výbuch miny a nikdy se již do služby nevrátil.
Šestice válku přeživších lodí byla používána Reichsmarine – námořnictvem Výmarské republiky, které bylo Versailleskou smlouvou znemožněno být významnou silou. Arcona a Medusa se dočkaly druhé světové války, ve které byly používány jako protiletadlové baterie. Po válce byly sešrotovány.
Niobe ve dvacátých letech zakoupilo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde sloužil pod názvem Dalmacija jako školní loď. V roce 1941 křižník ukořistila Itálie a v roce 1943 se ji zmocnili Němci. Niobe byl potopen 22. prosince 1943 britskými motorovými torpédovými čluny.
Odkazy
Reference
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Gazelle na Wikimedia Commons
- MILFORD, Darren. Gazelle Class Light Cruisers [online]. Worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
