Třída Comandanti

Třída Comandanti
Comandante Foscari
Obecné informace
Uživatel	Italské námořnictvo
Typ	oceánská hlídková loď
Lodě	4
Osud	aktivní (2022)
Předchůdce	třída Esploratore
Nástupce	třída Sirio
Technické údaje
Výtlak	1 280 t (standardní) 1 520 t (plný)
Délka	88,4 m
Šířka	12,2 m
Ponor	4,6 m
Pohon	2 diesely
Rychlost	26 uzlů (48 km/h)
Dosah	3 500 nám. mil (6 500 km) při rychlosti 14 uzlů (26 km/h)
Posádka	78 důstojníků a námořníků
Výzbroj	1× 76mm OTO Melara 2× 25mm Oerlikon KBA

Třída Comandanti je třída oceánských hlídkových lodí Italského námořnictva. Všechny čtyři postavené lodě jsou stále v aktivní službě.

Pozadí vzniku

Loděnice Fincantieri postavila pro italské námořnictvo čtyři jednotky, přijaté do služby v letech 2002–2004.

Jednotky třídy Comandanti:^[1]

Jméno	Spuštěna na vodu	Uvedena do služby	Poznámka
Comandante Cigala Fulgosi (P 490)	2000	31. července 2001	aktivní
Comandante Borsini (P 491)	2001	4. prosince 2001	aktivní
Comandante Bettica (P 492)	2001	4. dubna 2002	aktivní
Comandante Foscari (P 493)	2001	1. srpna 2002	aktivní

Konstrukce

Hlavní výzbrojí je jeden 76mm kanón OTO Melara v příďové dělové věži. Doplňují ho dva 25mm automatické kanóny Oerlikon KBA. Na zádi je přistávací plocha a hangár pro jeden vrtulník typu AB212 či NH90. Pohonný systém tvoří dva diesely GM Trieste Wartsila W18-V 26 XIV a tři dieselové generátory Isotta Fraschini 1712 T2 ME. Nejvyšší rychlost lodí je 26 uzlů. Dosah je 3 500 námořních mil při ekonomické rychlosti 14 uzlů.

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
• PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Comandanti na Wikimedia Commons
• (anglicky) Profil na webu Naval-technology.com

Zdroj