Třída Cape (1953)

Třída Cape
USCG Cape Henlopen (WPB-95328)
USCG Cape Henlopen (WPB-95328)
Obecné informace
Uživatelé USCG
US Navy
Bahamské královské námořnictvo
Haiti
Jižní Korea
Kostarika
Marshallovy ostrovy
Mexické námořnictvo
Mikronésie
Palau
Uruguayské námořnictvo
Typ kutr
Lodě 36
Osud aktivní (2016)
Nástupce třída Point
Technické údaje
Výtlak 90 t (standardní)
106 t (plný)[1]
Délka 28,96 m
Šířka 6,1 m
Ponor 1,93 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 20 uzlů
Dosah 1900 nám. mil při 11 uzlech
Posádka 14
Výzbroj 2× 12,7mm kulomet (2×1)

Třída Cape je třída kutrů Pobřežní stráže Spojených států amerických o délce trupu 95 stop. Celkem bylo postaveno 36 jednotek této třídy. Hlavním úkolem plavidel původně mělo být ničení ponorek v pobřežních vodách, část jich však byla postavena ve verzi určené primárně k hlídkování a misím SAR.[2] Až do ledna 1964 kutry nenesly žádná jména.[2] Ve službě u pobřežní stráže je v 80. letech 20. století nahradily kutry třídy Island. Zahraničními uživateli třídy se staly například Bahamy, Kostarika, Mexiko, Mikronésie a Uruguay.[3]

Pozadí vzniku

Celou třídu postavila loděnice United States Coast Guard Yard v Curtis Bay na okraji města Baltimore ve státě Maryland. Celkem bylo v letech 19541959 do služby přijato 36 kutrů této třídy. Třída byla stavěna ve třech verzích (typy A, B a C) lišících se výtlakem, výzbrojí a vybavením. Typ A byl specializován na protiponorkový boj, typ B byl vybaven primárně pro záchranné mise (sítě, vyhledávací světlomet ad.), přičemž typ C byl určen také primárně pro záchranné mise, nesl však zjednodušené vybavení a měl redukovanou výzbroj.[4]

Jednotky třídy Cape:

Jméno Verze Vstup do služby Status
USCGC Cape Small (WPB-95300) Typ A 17. července 1953 Roku 1987 jej zakoupily Marshallovy ostrovy jako Ionmeto 2. Prodán roku 1992.[5]
USCGC Cape Coral (WPB-95301) Typ A 21. září 1953 Vyřazen 1987.[5]
USCGC Cape Higgon (WPB-95302) Typ A 14. října 1953 Roku 1990 zakoupen Uruguayií jako Colonia (10), vyřazena 8. července 2022.[3]
USCGC Cape Upright (WPB-95303) Typ A 2. července 1953 Roku 1989 jej zakoupilo bahamské královské námořnictvo pod jménem David Tucker (P 07), vyřazen.[3]
USCGC Cape Gull (WPB-95304) Typ A 8. června 1953 Potopen 1989.[5]
USCGC Cape Hatteras (WPB-95305) Typ A 28. července 1953 Roku 1991 jej zakoupilo mexické námořnictvo pod jménem Catoche (273, ex P 44), vyřazen.[3]
USCGC Cape George (WPB-95306) Typ A 10. srpna 1953 Roku 1990 prodán Palau.[5]
USCGC Cape Current (WPB-95307) Typ A 24. srpna 1953 Roku 1989 jej zakoupilo bahamské královské námořnictvo pod jménem Austin Smith (P 08), vyřazen.[5]
USCGC Cape Strait (WPB-95308) Typ A 10. září 1953 Od roku 1983 používán jako cvičný hulk.[5] Později potopen jako umělý útes u pobřeží New Jersey.[6]
USCGC Cape Carter (WPB-95309) Typ A 7. prosince 1953 Roku 1990 jej zakoupilo mexické námořnictvo pod jménem Corrientes (271, ex P 42), vyřazen.[3]
USCGC Cape Wash (WPB-95310) Typ A 15. prosince 1953 Roku 1987 převeden americkému námořnictvu jako Venture (PTB 951).[5]
USCGC Cape Hedge (WPB-95311) Typ A 21. prosince 1953 Roku 1990 jej zakoupilo mexické námořnictvo pod jménem Corzo (272), vyřazen (dle jiného pramene aktivní[5]).[3]
USCGC Cape Knox (WPB-95312) Typ B 15. června 1955 Vyřazen 1989.[5]
USCGC Cape Morgan (WPB-95313) Typ B 5. července 1955 Roku 1989 jej zakoupilo bahamské královské námořnictvo pod jménem Fort Fincastle (P 10), vyřazen 1999.[5]
USCGC Cape Fairweather (WPB-95314) Typ B 18. července 1955 Vyřazen 1985.[5]
USCGC La Crete a Pierrot (WPB-95315) Typ B 1. srpna 1955 Roku 1956 prodán Haiti.[5]
USCGC Cape Fox (WPB-95316) Typ B 22. srpna 1955 Roku 1989 jej zakoupilo bahamské královské námořnictvo pod jménem San Salvador II (P 11), vyřazen 1999.[5]
USCGC Cape Jellison (WPB-95317) Typ B 7. září 1955[5] Převeden americkému námořnictvu. Roku 1993 zakoupen Sea Scouts a používán jako cvičná loď SSS Challenger.[7]
USCGC Cape Newagen (WPB-95318) Typ B 26. září 1955 Roku 1982 prodán Mexiku.[5]
USCGC Cape Romain (WPB-95319) Typ B 11. října 1955 Roku 1989 převeden americkému námořnictvu jako Vanguard, vyřazen 1993.[5] Roku 1993 byl darován organizaci Sea Scouts a používán jako cvičná loď SSS Intrepid.[8]
USCGC Cape Starr (WPB-95320) Typ B 15. srpna 1955 Prodán jako Toucan.[5]
USCGC Cape Cross (WPB-95321) Typ C 20. srpna 1958 Roku 1990 zakoupen Mikronésií jako Paluwlap (03), aktivní.[3]
USCGC Cape Horn (WPB-95322) Typ C 3. září 1958 Roku 1990 zakoupen Uruguayií jako Rio Negro (11), aktivní.[3]
USCGC Cape Darby (WPB-95323) Typ C 3. října 1958 Roku 1969 jej získala Jižní Korea jako PB 11, vyřazen 1984.[5]
USCGC Cape Shoalwater (WPB-95324) Typ C 9. prosince 1958 Roku 1989 jej zakoupilo bahamské královské námořnictvo pod jménem Fenrick Stirrup (P 6), vyřazen.[5]
USCGC Cape Florida (WPB-95325) Typ C 28. října 1958 Roku 1968 jej získala Jižní Korea jako PB 7, vyřazen 1971.[5]
USCGC Cape Corwin (WPB-95326) Typ C 14. listopadu 1958 Roku 1990 zakoupen Mikronésií jako Constitution (04), aktivní.[3]
USCGC Cape Porpoise (WPB-95327) Typ C 21. listopadu 1958 Roku 1968 jej získala Jižní Korea jako PB 8, vyřazen 1984.[5]
USCGC Cape Henlopen (WPB-95328) Typ C 5. prosince 1958 Od roku 1989 jej provozuje Kostarika pod jménem Astronauta Franklin Chang (95-1), aktivní.[3]
USCGC Cape Kiwanda (WPB-95329) Typ C 28. dubna 1959 Roku 1969 jej získala Jižní Korea jako PB 12, vyřazen 1984.[5]
USCGC Cape Falcon (WPB-95330) Typ C 12. května 1959 Roku 1968 jej získala Jižní Korea jako PB 9, vyřazen 1984.[5]
USCGC Cape Trinity (WPB-95331) Typ C 26. května 1959 Roku 1968 jej získala Jižní Korea jako PB 10, vyřazen 1984.[5]
USCGC Cape York (WPB-95332) Typ C 9. června 1959 Roku 1989 jej zakoupilo bahamské královské námořnictvo pod jménem Edward Williams (P 9), vyřazen.[5]
USCGC Cape Rosier (WPB-95333) Typ C 23. června 1959 Roku 1968 jej získala Jižní Korea jako PB 3, vyřazen 1984.[5]
USCGC Cape Sable (WPB-95334) Typ C 7. července 1959 Roku 1968 jej získala Jižní Korea jako PB 5, vyřazen 1984.[5]
USCGC Cape Providence (WPB-95335) Typ C 21. července 1959 Roku 1968 jej získala Jižní Korea jako PB 6, vyřazen 1984.[5]

Konstrukce

USCGC Cape Carter

Plavidla mají ocelový trup a hliníkové nástavby. Jejich výzbroj a vybavení se lišily dle verze, přičemž byly během služby dále různě modifikovány. Například kutr Cape George v roce 1987 nesl radar SPS-64, zatahovatelný trupový sonar, dva vrhače raketových hlubinných pum Mousetrap, 20mm dvojkanón, dva 12,7mm kulomety a dva 40mm granátomery Mk 64.[2] Na zádi nesl záchranný člun. Původní pohonný systém tvoří čtyři diesely Cummins VT-600 o výkonu 2200 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost je 20 uzlů. Dosah je 1900 námořních mil při rychlosti 11 uzlů.[3]

V 70. letech byl zahájen modernizační program, kterým však kvůli úsporným opatřením prošlo pouze 16 plavidel. Modernizovaná plavidla dostala dva diesely Detroit 16V149 o celkovém výkonu 2470 bhp, s nimiž rychlost plavidel stoupla na 24 uzlů.[2]

Odkazy

Reference

  1. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 375. 
  2. a b c d CAPE GEORGE, 1953 WPB 95306 Type A [online]. U.S. Coast Guard Cutter History [cit. 2016-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g h i j k Class Cape Patrol Boat [online]. Worldwarships.com, rev. 2012-06-14 [cit. 2016-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-25. (anglicky) 
  4. SSS Intrepid [online]. SSS Intrepid [cit. 2016-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-07. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab U.S. Coast Guard Patrol Craft Built Since WWII (WPB, WPC, WSES) [online]. Shipbuildinghistory.com, rev. 2016-01-23 [cit. 2016-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  6. CAPE STRAIT, 1953 WPB 95308 Type A [online]. U.S. Coast Guard Cutter History [cit. 2016-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. USCGC (ret.) CAPE JELLISON WPB 95317 [online]. Sea Scouts [cit. 2016-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-27. (anglicky) 
  8. SSS Intrepid [online]. Sea Scouts [cit. 2016-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-07. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Zdroj