Třída Bittern

Třída Bittern
	HMS Stork (U81)
Obecné informace
Uživatel	Britské královské námořnictvo
Typ	šalupa
Lodě	3
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Kingfisher
Nástupce	třída Egret
Technické údaje Bittern a Stork
Výtlak	1190 t (standardní); 1790 t (plný)
Délka	86 m
Šířka	11,3 m
Ponor	3,48 m
Pohon	2 kotle, 2 parní turbíny, 3300 hp
Rychlost	18,75 uzlu
Posádka	156
Výzbroj	6× 102mm kanón (3×2); 2× 47mm kanón (2×1); 4× 12,7mm kulomet (1×4); 15 hlubinných pum; 2 vrhače, 1 skluzavka
Technické údaje Enchantress
Výtlak	1085 t (standardní); 1650 t (plný)
Délka	86 m
Šířka	11,3 m
Ponor	3,3 m
Pohon	2 kotle, 2 parní turbíny, 3300 hp
Rychlost	18,75 uzlu
Posádka	128
Výzbroj	2× 120mm kanón (2×1); 4× 47mm kanón (4×1); 4× 12,7mm kulomet (1×4); 15 hlubinných pum; 2 vrhače, 1 skluzavka

Třída Bittern byla lodní třída britských protiletadlových šalup z období druhé světové války. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Za druhé světové války byla jedna potopena. Zbylé byly později vyřazeny.

Stavba

Oproti předcházející třídě Grimsby měly tyto šalupy větší výtlak, vyšší rychlost a silnější výzbroj. Původně měly nést čtyři 120mm kanóny, přednost ale dostala dvouúčelová 102mm děla. V letech 1934–1938 byly postaveny tři jednotky této třídy. Šalupa Enchantress sloužila jako admirálská jachta, proto se její podoba i výzbroj lišila. Na počátku války sloužila jako výzkumná loď a ozbrojena byla až po jejím vypuknutí.^[1]

Jednotky třídy Bittern:^[1]

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
HMS Enchantress (U56, ex Bittern)	1934	1934	duben 1935	Vyřazena.
HMS Stork (U81)	1935	1936	září 1936	Vyřazena 1946.
HMS Bittern (U07)	1936	1937	březen 1938	Dne 30. dubna 1940 byla v Namsosu potopena německými bombardéry.

Konstrukce

Bittern a Stork

Výzbroj tvořilo šest dvouúčelových 102mm kanónů ve dvoudělových věžích, které doplňovaly dva 47mm kanóny a čtyřhlavňový 12,7mm kulomet Vickers .50. Plavidla nesla dva vrhače a jednu skluzavku hlubinných pum, kterých bylo neseno celkem 15 kusů. Pohonný systém tvořily dva tříbubnové kotle Admiralty a dvě parní turbíny Parsons, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,75 uzlu.^[1]

Roku 1939 byly odstraněny 47mm kanóny. V letech 1942–1943 byla demontována jedna dělová věž, přičemž kulomety nahradily čtyři 20mm kanóny Oerlikon. Protiponorkovou výzbroj posílil salvový vrhač hlubinných pum Hedgehog. Počet nesených hlubinných pum byl zvýšen na 60 kusů.^[1]

Enchantress

Výzbroj tvořily dva 120mm kanóny, čtyři 47mm kanóny a čtyřhlavňový 12,7mm kulomet Vickers .50. Plavidlo dále neslo dva vrhače a jednu skluzavku hlubinných pum, kterých bylo neseno celkem 15 kusů. Pohonný systém tvořily dva tříbubnové kotle Admiralty a dvě parní turbíny Brown-Curtis, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,75 uzlu.^[1]

V letech 1936–1937 loď nějakou dobu nesla ještě třetí 120mm kanón. Roku 1939 byly odstraněny 47mm kanóny. Roku 1940 byl přidán 76mm kanón a druhá čtveřice kulometů. Roku 1942 všechny kulomety nahradily čtyři 20mm kanóny Oerlikon. Počet nesených hlubinných pum byl zvýšen na 60 kusů.^[1]