Třída B (1904)

Třída B
HMS B2
HMS B2
Obecné informace
Uživatel Britské královské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 11
Osud 2 ztraceny
9 vyřazeno
Předchůdce třída A
Nástupce třída C
Technické údaje
Výtlak 287 t (na hladině)
316 t (pod hladinou)[1]
Délka 43,3 m
Šířka 4,12 m
Ponor 3,43 m
Pohon 1 motor, 1 elektromotor
1 lodní šroub
Rychlost 12 uzlů (na hladině)
6 uzlů (pod hladinou)
Dosah 1000 nám. mil při 8,7 uzlech (na hladině)
Posádka 15
Výzbroj 2× 450mm torpédomet (4 torpéda)
Ostatní operační hloubka ponoru 30 m

Třída B byla třída ponorek britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno jedenáct jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1904–1921. Jedna ponorka byla už před světovou válkou ztracena po kolizi s pasažérskou lodí. Ostatní ponorky byly nasazeny v první světové válce. Jejich největším úspěchem bylo potopení osmanské obrněné lodě Mesudiye ponorkou HMS B11.[2]

Stavba

Celkem bylo postaveno jedenáct ponorek této třídy. Konstrukčně navazovaly na předcházející třídu A. Postavila je britská loděnice Vickers v Barrow-in-Furness. Do služby byly přijaty v letech 1904–1906.[1]

Jednotky třídy B:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámky
B1 1903 1904 1904 Prodána do šrotu 1921.
B2 1904 1905 1905 Dne 4. října 1912 se v Calaiské úžině potopila po kolizi s pasažérskou lodí SS Amerika.
B3 1904 1905 1906 Prodána do šrotu 1919.
B4 1904 1905 1906 Prodána do šrotu 1919.
B5 1904 1905 1906 Prodána do šrotu 1921.
B6 1904 1905 1906 Od srpna 1917 hlídková loď S6. Prodána do šrotu 1919.
B7 1904 1905 1906 Od srpna 1917 hlídková loď S7. Prodána do šrotu 1919.
B8 1905 1906 1906 Od srpna 1917 hlídková loď S8. Prodána do šrotu 1919.
B9 1905 1906 1906 Od srpna 1917 hlídková loď S9. Prodána do šrotu 1919.
B10 1905 1906 1906 Dne 9. srpna 1916 během oprav v Benátkách potopena Rakousko-uherským letectvem.
B11 1905 1906 1906 Od srpna 1917 hlídková loď S11. Prodána do šrotu 1919.

Konstrukce

Vyzvednutý vrak ponorky HMS B10

Ponorky nesly dva příďové 450mm torpédomety s celkovou zásobou čtyř torpéd. Pohonný systém tvořil jeden motor Vickers o výkonu 600 hp a jeden elektromotor o výkonu 290 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala dvanáct uzlů na hladině a šest uzlů pod hladinou. Dosah byl tisíc námořních mil při rychlosti 8,7 uzlu na hladině. Operační hloubka ponoru dosahovala třicet metrů.[1]

Modifikace

Šest ponorek této třídy bylo za první světové války nasazeno ve Středomoří. Protože měly problémy s nedostatkem náhradních dílů, ponorky S6–S9 a S11 byly roku 1917 v Benátkách upraveny na hladinová hlídková plavidla. Mimo jiné byla instalována plošina pro výzbroj, kormidelna a naopak odstraněn elekromotor a baterie. Výzbroj představoval jeden 76mm kanón.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d "B" submarines (B1) (11, 1904 - 1906) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 410. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj